Anarchism Blog

Snůška planých protestů proti nesmyslnosti světa

Komentář k prohlášení ČSAF k volbám

3 komentáře

Mnoho anarchistů opakovaně s oblibou cituje výrok, připisovaný nejčastěji Emmě Goldman, že kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. (Pominu teď nelogičnost spočívající v tom, že kdyby zákaz nějaké aktivity automaticky vedl k fyzické nemožnosti tuto aktivitu vykonávat, žádný anarchismus ani jiné revolucionářství by neměly smysl, protože jejich neúspěch by byl předurčen.) Z nějakého důvodu už méně se zmiňuje heslo španělských anarchistů z roku 1934: převzít moc všemi prostředky, včetně voleb.

Druhý výrok je v principu spávný a dobře ilustruje nedůslednost toho prvního. Pokud je účast ve volbách něčím, co legimitizuje systém, kde je hranice toho, jaké jednání ještě legitimizuje systém? Když chodím do práce a za vydělané peníze si platím připojení na net, na němž pak anarchistické myšlenky obhajuji, nelegitimizuji tím systém, když požívám jeho výhod a používám jeho prostředky? Když anarchistické myšlenky obhajuji na přednášce ve státní škole, nelegitimizuji tím systém? Jinými slovy, tím, že požívám nějakých výhod systému demonstuji, že ten systém považuji za spravedlivý? To snad ne. To by pro úplnou důslednost museli všichni anarchisti přestat chodit do školy, do práce, přestat používat peníze a internet a další komunikační sítě. A nikdy by se žádná revoluce nekonala, neboť pro samý bojkot toho, co systém vytvořil, by k ní nebyly prostředky.

Takže jestliže je rozumné obhajovat anarchistické myšlenky prostřednictvím (systémem kontrolovaného) školství a internetu, pak není o nic míň rozumné obhajovat je i prostřednictvím systémem kontrolovaných voleb. Z hlediska praxe (a etika a tedy i anarchismus jsou snad o praxi) opravdu považuji za rozumnější (a když z hlediska praxe rozumnější, tak spávnější) hodit někam lístek pro pochybného nazelenalého liberála, který třeba zachrání kus lesa před golfovým hřištěm, než se potom koukat, jak tam jezdí mafiáni s bagrama a, s prominutním, připadat si dobře jen proto, že se to neděje mým jménem. Ono se to totiž neděje mým jménem jen formálně, já jsem proti tomu mohl něco udělat (vhodit lístek) a neudělal. A skoro to na mě působí tak, že systém legitimizuji právě podléháním té iluzi, že neúčástí na volbách se nějak vyvleču ze zodpovědnosti za to, co se kolem mě děje. Nevyvleču. Čili: převzít moc všemi prostředky, včetně voleb.

Reklamy

Written by bhy

Říjen 17, 2009 na 11:14 am

Zasláno do Politika

3 komentáře

Subscribe to comments with RSS.

  1. Prosim o citaci pripadne nejaky odkaz na udajne (dle mne) anarchisticke heslo z roku 1934.

    nnn

    Říjen 21, 2009 at 8:15 pm

    • Máte zřejmě pravdu, vycházel jsem z tohoto zdroje (je to úplně na konci textu), inu, neměl bych být tak důvěřivý k názorově mi blízkým článkům. Autor odkazovaného textu uvádí, že toto heslo citovali současní francouzští demonstranti. Napsal jsem mu mail a ptal jsem se ho na detaily, ale zatím neodpověděl. V žádném jiném zdroji jsem to nenašel. Bylo to (podle Slačálka a wikipedie) zhruba tak, že v roce 1934 španělští anarchisté volby bojktovali, zvítězila v nich pravice a další volby, v roce 1936, už nebojkotovali, protože doufali (nakonec správně), že levicová vláda Lidové Fronty propustí anarchistické vězně. Později onoho roku, už v průběhu občanské války, dokonce zasedli tuším čtyři anarchističtí ministři ve vládě.

      Je možné dohledat různé výroky, které na vznik mýtu o onom hesle mohly mít vliv, tak např. r. 1933 „v libertariánském hnutí (…) značný vliv získali militanti, jejichž názory přibližují slova Garcíi Olivera o potřebě získat ‚politickou, správní a ekonomickou moc, s pomocí vlastních odborů, které [by nahradily] starý stát(…).'(…).“[1]

      Jinak myslím, že na povaze mého argumentu to nic nemění, jen se nejedná o heslo španělských anarchistů z roku 1934, ale o heslo francouzských anarchistů z roku 2009, potažmo o moje heslo. Považoval bych za alibismus teď článek přepisovat, nechám to tu jako výraz ochoty přiznat chybu:). Jinak samozřejmě pojem ‚moc‘ v onom výroku chápu jako moc pocházející z lidu, ne jako diktaturu hrstky anarchistů nad většinou nesouhlasící společnosti (snad to tak nevyznělo), to by asi bylo proti logice věci.

      [1] Tomek, Slačálek: Anarchismus – svoboda proti moci (2006), s. 436

      bhy

      Říjen 24, 2009 at 11:15 am

  2. moc dobrej clanek i nazor

    vtipson

    Listopad 10, 2009 at 9:05 am


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: