Anarchism Blog

Snůška planých protestů proti nesmyslnosti světa

Anarchismus a komunismus usilují o totéž

44 komentářů

Je s podivem, jak dalece posunutých významů se dostává výrazům, zavedeným s dobrým úmyslem, v ústech jedinců, snažících se vylhat ze své morální odpovědnosti. Jak bych rád vysvětlil jinde, podstatou člověka je (samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno) jeho schopnost svobodně se rozhodovat ke správnému jednání a z ní plynoucí povinnost se takto rozhodovat (neboť kdyby se člověk rozhodoval k nesprávnému, sobeckému, zvířecímu jednání, svoji podstatu, tj. samu onu schopnost svobodně se rozhodovat, by tím postupně zrušil a zdegeneroval by zpět na zvíře, vrátil by se zcela do říše nutnosti), svědomí každého jedince by mu tedy mělo velet být aktivistou dobra, usilovat o měnění světa k lepšímu, což v našich (současných evropských) podmínkách implikuje zájem o politiku, protože navzdory vytrvalému házení klacků pod nohy občanům ze strany vrchnosti se jedná o nejfunkčnější (či aspoň nejméně nefunkční) mechanismus zdokonalování skutečnosti. Jestliže je někdo pohodlný a v rámci svého egoismu pohodlí preferuje před odpovědností, není pro něj nic snazšího, než si velkohubě deklarované ignoranství racionalizovat lží, že politika je svinstvo, že s tím nic nejde dělat, že zcela legitimním přístupem je zaujetí pozice mrtvého brouka nebo pštrosa s hlavou v písku, že vrcholem angažovanosti je planě nadávat u stolu v hospodě, aby se další den ráno zase mohl přetvařovat a hrbit před vrchností, jako to hrdinně dělaly generace jeho prastrýčků už od třicetileté války. Je velmi smutné vidět, jak tito zápecní bůčkožrouti drze parazitují na nejrůznějších dobových ideálech, z nichž mnohé hlásají cíle, které jsou s pasivitou těchto myšlenkových příživníků v přímém rozporu. A tak se děje, že i anarchismus, usilující o vytvoření takové společnosti, jejíž vznik a fungování se neobejde bez individuální participace většiny jejích členů, si berou do úst právě tito kavárenští tlachalové, stavějící na odiv svůj nezájem o věci veřejné. Uzurpují si tento nejnerezignovanější myšlenkový směr jako symbol své rezignace. Anarchismus se takto zneužit stává frází v arzenálu jejich plků vedle primitivního antikomunismu, antifeminismu atd. Od lidí, prohlašujících ze anarchisty, lze pak slyšet i takové kydy, jako že stejně jedno, kdo je u vlády, pokud to nejsou fašisti nebo komunisti. Jsou hrdí na to, že nevolí. Radují se z nízké volební účasti. Ještě si to se zamyšleným výrazem vzájemně odkývají a poplácají se po zádech.

Rád bych se ohradil proti empirickému vyvracení zde předložené teze. Netvrdím, že se termíny používají vždy nebo většinou tak, jak je používám já. (Politologové, ekonomové, diplomaté a další představitelé buržoazních pavěd, kteří za peníze daňových poplatníků zkoumají, jak je efektivněji ovládat, vykořisťovat a vyvražďovat, už propašovali na wikipedii vedle původní marxistické definice komunismu i svoji orwellovskou definici komunismu, podle níž jde o totalitní systém vlády, kde jedna strana ovládá státem vlastněné výrobní prostředky. Jejich úspěch neznamená, že mají pravdu.) Tvrdím, že některé termíny má smysl používat v určitých významech a v jiných významech je používat smysl nemá. Předpokládejme, že výraz kniha se používá pro označování svazku listů, popsaných textovými informacemi. Mluvím-li o knize v tomto významu, v kontextu, v němž je podstatou a účelem této knihy textová informace na jejích listech, má smysl mluvit o knize, mluvím o knize jako o knize. Pakliže mám knihu, kterou bych v životě nepřečetl a používám ji např. pod nohou postele jako tlumič vrzání (ve snaze nedostat se do pomluv závistivých sousedů), nemá dále smysl mluvit o knize (jde mi o vysvětlení principu; netvrdím, že nelze empiricky doložit situace, kdy to smysl má). Používám ji jako podložku a tlumič, jde o podložku a tlumič, že to původně byla kniha (listy textových informací) je málo relevantní. Proto nemá smysl mluvit ani o anarchismu v jiném významu, než jako o anarchismu, nemá smysl mluvit o anarchismu jako o hospodské pasivitě, zápecním bůčkoužroutství atd., když pro tyto jevy máme trefnější výrazy. Proto nepovažuji empiricky doložené definice mnou užívaných termínů, lišící se od mých definic těchto termínů, za něco, co by mé definice, vycházející důsledně z podstaty označovaného jevu a účelu jeho označování, relativizovalo nebo snad vyvracelo.

Řekněme tedy, že anarchismus je politicko-filozofický názor, podle nějž je třeba zlepšit situaci člověka odstraněním nadvlády člověka nad člověkem, kterážto je nemorální, neboť omezuje svobodu, tj. svobodu rozhodovat se ke správnému jednání. Výsledná společnost, kde tato nadvláda nebude existovat, bude anarchistická. A dejme tomu, že komunismus je (ekonomicko-)politicko-filozofický názor, považující za potřebné zlepšit situaci člověka odstraněním vykořisťování člověka člověkem (kteréžto je nemorální, neboť omezuje svobodu, tj. svobodu rozhodovat se ke správnému jednání). Výsledná společnost, kde toto vykořisťování nebude existovat, bude komunistická. Nejen paralela je zřejmá. Nejenže oba směry leží na radikální levici (levice v politické rovině vyjadřuje to, co je v sociální rovině pokrok; pokrok v sociální rovině vyjadřuje to, co je v morální rovině dobro, o tom podrobněji jinde), že oba jsou součástmi socialismu, který zase je, stejně jako demokracie (v anarcho-komunistické společnosti bude samozřejmě přímá demokracie, kecy papalášů o nedemokratičnosti jedné nebo obou těchto levicových teorií jsou motivovány obavou o koryto), součástí humanismu, společně s myšlenkou lidských práv, založenou na kategorickém imperativu, že musím jednat vždy tak, aby maxima mé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobec­ného zákonodárství (Kant), což rovněž jasně svědčí o místě obou názorových směrů v evropské myšlenkové tradici, založené na axiomu, že to, co má být, je více, než to, co je. Jediný rozdíl totiž je v důrazu na různé aspekty toho, co má být překonáno (když zde dále mluvím o překonání nebo odstranění, mám na mysli překonání odstraněním nebo odstranění překonáním, viz Aufhebung u Hegela a Marxe). Anarchismus se soustředí na mocenský aspekt (vrchnost diktuje všem lidem, co smí dělat), komunismus na hospodářský (vrchnost si přivlastňuje produkty práce všech lidí), jinak usilují v podstatě o totéž, jsou různými vyjádřeními téhož, proto nejenže kdo zastává jedno, nemůže odmítat druhé, nýbrž kdo zastává jedno, musí zastávat i druhé, jinak by si protiřečil. Důsledný anarchista je komunista a naopak, anarchistická společnost bude muset být komunistická a naopak, překonání mocenské nadvlády člověka nad člověkem (odstranění vlády vrchnosti nad lidmi) je nemyslitelné bez překonání hospodářského vykořisťování člověka člověkem (bez odstranění přivlastňování produktů práce všech lidí vrchností) a naopak.

Jedinci, kteří se hlásí k anarchismu definovaném kompatibilně s mojí definicí, ale ostře odmítají komunismus s poukazem na hrůznost totalitních režimů sovětského typu, podobně jako jedinci, kteří se hlásí ke komunismu definovaném kompatibilně s mojí definicí, avšak odmítají anarchismus jako něco negujícího hodnoty, morálku, zodpovědnost, jsou zcela mimo, jelikož jeden z výrazů ve dvojici definují svým přesvědčením, svým ideálem, zatímco druhý definují empiricky doloženým zlem, které si přivlastnilo původně prakticky zcela opačně míněný výraz (anarchismus usiluje o dobro, označovat jím zlo je matoucí, když mluvím o komunismu jako o dobru; komunismus usiluje o dobro, označovat jím zlo je matoucí, když mluvím o anarchismu jako o dobru). Navíc, pokud anarchista, odmítající komunismus, nebo komunista, odmítající anarchismus, pod to, k čemu se hlásí, počítá jen to, co si pod tím představuje, zatímco pod to, co odmítá, počítá vše, čemu kdo kdy tak říkal, dojde k tomu, že pod svojí definici toho, co odmítá, bude muset počítat i vzájemně rozporné ideologie (např. anarcho-primitivismus a anarcho-kapitalismus nemají společného zhola nic, krom toho, že bývají obě nesmyslně zařazovány pod anarchismus a že jsou v podstatě pravicové, tj. reakční, zlé, protilidské, neetické atd.) a při zdůvodňování toho, co mu na odmítané teorii vadí, bude muset vypočítávat vzájemně se vylučující argumenty. U nás tímto velkým problémem trpí obě organizace, které ve svých názvech nesou názvy příslušných teorií, čímž způsobují rozštěpení zdejší radikální levice, pomáhají tím pravici a jakkoliv je to snad sociologicky nepravděpodobné, vůbec bych se nedivil, kdyby významné části členských základen KSČM a ČSAF tvořili pravicoví agenti, pracující na konzervaci tohoto bezúčelného a škodlivého rozštěpení, což by současně vysvětlovalo, proč představitelé těchto organizací často mluví, jako by tyto měly kořeny někde úplně jinde (v římské říši nebo v pralese).

I ti, kteří se dokáží tohoto myšlenkového zkratu vyvarovat a snaží se o srovnání obou názorových směrů jako názorových směrů, propadají snadno do zajetí falešných protikladů, jako že anarchismus usiluje o mírumilovnou, zatímco komunismus o násilnou změnu poměrů, že anarchismus respektuje jedince, zatímco komunismus je kolektivistický, že anarchismus je proti státu, zatímco komunismus stát používá a potřebuje, že anarchismus je proti systému a komunismus je jen další systém, a všechno jsou to stejné blbosti. Změna poměrů bude taková, aby v ní lidé byli cíli, ne účely. Sebeobrana dobra proti zlu bude taková, aby zlo nemohlo nad dobrem zvítězit. Popravy diktátorů můžou být nevyhnutelné. Podmínkou politické vyspělosti je morální vyspělost. Společnost nemůže fáze svého vývoje přeskakovat. Zavádět komunismus tam, kde dosud nebyl ani kapitalismus, nelze, stejně jako nelze zavádět přímou demokracii tam, kde dosud nebyla ani zastupitelská. S rozdílem mezi anarchismem a komunismem to nemá nic společného. Jakkoliv bude v anarcho-komunistické společnosti stát překonán, v dnešních poměrech je silný sociální stát pokrokovějším přístupem k lidem, než malý darwinistický stát, nechávající lidi v područí nadnárodních korporací. Systém bude i v anarchistické (komunistické) společnosti, bude to systém dobra, lze být proti zlu, ne proti systému. Rád bych věděl, kolik anarchistů, kteří jsou proti systému, by s čistým svědomím raději šlo na demonstraci s nácky proti systému, než na demonstraci s komunisty proti náckům. Individualismus versus kolektivismus (nebo liberalismus versus socialismus) je nejfalešnější rozpor ze všech. Jedinec potřebuje společnost a společnost potřebuje jedince, jedince nelze definovat ani myslet bez společnosti, ani společnost nelze definovat ani myslet bez jedince. Hranici, kde končí svoboda jednoho a začíná svoboda druhého, musí být možné stanovit univerzálně (což není v žádném rozporu s tím, že je sociálně konstruována). Morální povinností jedince je jednat správně nejen v osobním, ale i ve společenském a nejen ve společenském, ale i v politickém životě. Anarchismus a komunismus (a samozřejmě feminismus, v němž analogicky s anarchistickým odstraněním mocenského útlaku a s komunistickým odstraněním hospodářského útlaku dochází k odstranění genderového útlaku, ale o tom jinde) v korektním slova smyslu jsou optimálními vyjádřeními této povinnosti a principů jejího naplňování.

Advertisements

Written by bhy

Listopad 21, 2008 na 3:35 pm

Zasláno do Politika

44 komentářů

Subscribe to comments with RSS.

  1. Dobrý den,
    chtel bych reagovat na váš článek a tak využívám možnosti ho komentovat.
    Jelikož jsem zastáncem logické posloupnosti, tedy stavění argumentů na další argumenty jako pyramidu s tím, že pokud jeden článek vypadne ,,spadne pyramida,, celá, chtěl bych se vší úctou hned v úvodu projevit nesouhlas s vámi vyjádřeným názorem.
    Zcela se nemohu ztotožnit s vašim tvrzením : ,, svědomí každého jedince by mu tedy mělo velet být aktivistou dobra, usilovat o měnění světa k lepšímu, což v našich (současných evropských) podmínkách implikuje zájem o politiku.. ,,.
    Souhlasím s vámi, že podstatou člověka je jeho svoboda rozhodnutí. Není mi však jasné, proč by toto rozhodnutí mělo býti správné a už vůbec ne CO je ono ,,správné,,. Domnívám se, že svoboda rozhodování dostane za své, pokud se daný človk rozhodne podle svého nejlepšího svědomí, ať už je toto rozhodnutí z pohledu většiny správné, či nikoli. Domnívám se, že demokracie, ale i anarchie jako systémy organizace spolenosti které na svobodě rozhodování více či méně staví jsou založeny právě na antagonismu uvnitř těchto systémů, antagonismu niterním, tedy anatagonismu v rozhodovacím procesu každého jednotlivce. Nemůžete přece po lidech chtít, aby se zabývali politikou, když je toto nikterak v dané situaci nezajímá. Proč by měl být zájem o politiku zájmem ,, nejcennějším ,, ( co do vyjádření podstaty člověka, tedy svobody rozhodování )?
    Děkuji mnohokrát za odpověď

    Pavel M.

    Pavel M.

    Listopad 25, 2008 at 6:32 pm

  2. JAsne brehy wole.. ale problem je v tom, ze za komo by svoboda lidi nebyla tak silna jak za anarchy a za anarchy by zas nebyla tak naprostá svoboda hospodarska. Proste nejaka paralela by tam byla.. ale ne totalne..

    check it

    Marek P.

    Listopad 25, 2008 at 6:39 pm

  3. Nemůžu se zbavit dojmu, že ten text je velká dobře vyargumentovaná koláž, se kterou však nesouhlasím. Tímto ještě poznámku k Pavlovi M (opravdu to nejsem já Maro), politika se odehrává prakticky v každým aktu, kterej je nějákým způsobem sociální. Například, ženy která se ráno líčí, tím vyjadřuje souhlas či nesouhlas s určitým pojetím ženství/lidství, tímto aktem stvrzuje nebo narušuje nějakou mocenskou logiku. zavírat před tím oči – tedy považovat to za nepolitický – je spíš výsledek nevědomosti, než svobodomyslbnosti tedy: „vědomí každého jedince by mu tedy mělo velet být aktivistou dobra, usilovat o měnění světa k lepšímu, což v našich (současných evropských) podmínkách implikuje zájem o politiku“ tahleta věta logiku článku podle mě nenarušuje.
    Ještě k marovi, jestli to myslel vážně: pod pojmem hospodářská svoboda se dá schovat leccos co s faktivkou svobodou nemá společnýho fakt nic.

    Tak k článku, pokusím se vyjádřit k místům který považuju za nejspornější, přičemž první tvrzení mě takřka nasralo. Co je na anarchopromitivismu zlýho, reakčního, neetickýho. Domyšlení vlivu technologie na nesvobodu, udržení současný fáze vyspělosti je tak náročný, že vyžaduje obsluhu a od spousty lidí, kteří navíc musí být specialne školení, což vyžaduje další způsob organizace, na to školení musí být taky nějak organizovaný atd. Vyspělá technologie umožňuje vyšší politiku, protože víc oblastí podléhá přímýmu sociálnímu vlivu, ale je otázka zda způsobuje větší svobodu. nebo závislost. Stejně tak věda není možná bez kontroly, těžko by mohly existovat velkoměsta bez medicínský kontroly obyvatel, věda přináší větší možnost politiky – vlády nad životem na základě politicky vynutitelných institucí, ale zároveň těmto institucím dává moc nad lidma, bez nich by věda nemohla bejt uskutečněná. Ještě zajímavější sou věci jako pedagogika, psychiatrie, psychologie, andragokika, marketing, který už člověka ovládaj úplně. Když píšeš, že buržoazní pavědy akorát pomáhají zlepšit útlak, nejou potom všechny vědy utlačivý a tedy buržoazní a pa. Jediná která mě teď napadá, že není utlačivá je lingvistika.

    Další podle mě spornej bod, cituju:
    „Jsou hrdí na to, že nevolí. Radují se z nízké volební účasti. Ještě si to se zamyšleným výrazem vzájemně odkývají a poplácají se po zádech.“ když tam hodíč místo nevolí volí, jakej je rozdíl? Z každýho odevzdanýho hlasu maj strany prachy mimo jiné. Nechci rozebírat iluzu svobody, který volby dávaj, možnosti maniupulace a tak, protože si to tak asi nemyslel. A co kampaň csaf proti volbám?

    A ještě:
    „pracující na konzervaci tohoto bezúčelného a škodlivého rozštěpení“ (KSČM a ČSAF) Co tím myslíš? že by se anarchisti měli spojit s KSČM, která je nejautoritativnější stranou zjevně jenom naoko přejímající i slovník současné západoevropské levice (viz genderová rovnost, přitom mají snad ještě míň ženskejch na předních postech než ostatní strany a jejich minulej předseda se rád označoval za alfasamce) a vytrvale hrajou na nacionalistickou notu?

    Ve výsledku si možna anarchismus a komunismus skutečně neprotiřečí, ale to je do velké míry tím, že ani jeden směr nemá jasně určený, jak by společnost měla vypadat kromě dost neurčitejch obrysů. Právě kromě cílů v podobě anarchistické a komunistické společnosti, které si v mlhavých představách můžou být podobný podobnost končí. Je mnoho komunismů a anarchismů a pak už tohle spojení přestává platit. například pacifistický anarchismus, který chce společnost změnit tím, že se stáne do komunit a sqotů a odtud bude nabízet pomocí propagování alternativních životních stylů a kultur revoluci, oproti revolučnímu marxismu, kterej chce ovládnout buržoazní stát a zavést v něm diktaturu proletariátu a s pomocí státní struktury dokončit revoluci a nastolit komunismu. Kde je podobnost nebo stejnost? Nebo snad anarchisti jak jsem je naznačil nejsou komunisty? anebo jsou? Potom revoluční marxisti nejsou komunisti? nebo jsou i anarchisti? Marx mluvil o anarchismu s despektem jako o maloměšťáckým socialismu.

    Nevím vcelku mě tady ten článek příde nějak celkově nešťastnej, i když koussek po kousku pěknej, Jakoby kopíroval pravičácký bludy o tom, že levičáci jsou jedna cháska od neostalinistů po anarchisty a grínpísáky. Psaný sice z druhý strany ale kopírující některý jejich myšlenkový pochody založený právě ne nerozlišující analýze pojmů a vnucování jim jednoznačnýho významu jak
    to místama možná děláš ty.

    Pavel

    Listopad 27, 2008 at 5:16 pm

  4. omlouvám se za hafo chyb

    Pavel

    Listopad 27, 2008 at 5:20 pm

  5. Ad Pavel M. Dobrý den, nemám dosud vypracovaný systém morální filosofie a moje argumentace v tomto ohledu proto bude zatím děravá a vyvratitelná, ale vidím to zhruba tak, že správnost rozhodnutí se pozná (zde by asi všechny tři výrazy patřily do uvozovek) podle toho, jestli vede ke stavu, kde lidé budou mít lepší podmínky pro dělání dalších takových rozhodnutí. Je to trochu rekurzivní, ale naopak: nesprávnost rozhodnutí se pozná toho, že vede ke stavu, kde lidé budou mít podmínky horší, až v posledku vůbec žádné, čili nesprávná rozhodnutí vedou ke stavu nemožnosti činit rozhodnutí (nesvobodě) a správná rozhodnutí vedou ke stavu větší a větší možnosti je činit (svobodě). Proto je správné rozhodovat se k měnění životních podmínek lidí žijících v nesvobodě – nemožnosti se rozhodovat (ať už sebe, sousedů nebo dětí v Africe) směrem ke svobodě – možnosti se rozhodovat. (Nějaký pořádný garant mi tam chybí, ale to všem racionálním systémům etiky.) Takže nezájem o politiku je nesprávný, protože nevede k měnění podmínek lidí žijících v nesvobodě směrem ke svobodě. (Nemluvím o někom, kdo je z práce a rodiny večer vyčerpán tak, že už jen vytuhne u televize. To jsou právě ty životní podmínky, které se musíme snažit změnit my, co tu svobodu máme. To myslím na abstraktnější rovině, než volby atd., prostě ten „aktivismus dobra“.)

    Ad Mara: termín „hospodářská svoboda“ používají ti se zcela opačným názorem na věc, než komunisté:) ale pokud ty ho bereš jako absenci vykořisťování, tak mi řekni, v čem nemůže být ta absence naprostá v anarchistické společnosti, nebo v čem nemůže být svoboda lidí tak silná v komunistické společnosti. (Co je síla svobody?)

    bhy

    Listopad 28, 2008 at 2:41 pm

  6. Ad Pavel. Takže prvně, co mám proti anarcho-primitivismu. Když řeknu, že s vaničkou (dopady přetechnizované společnosti) vylévá i dítě (kulturu té společnosti, která nejen není celkově zlá, ale naopak některé její části, jako např. etické normy – lidská práva – je správné zachovat, jakkoliv to může nějakou míru využívání technologie vyžadovat, nebo nemusí, toť otázka), nebude to dost. Skoro se mi zdá, jako bys mě obviňoval až z technofilství, růstomilství, antienvironmentalismu, což je mi jakožto v garsonce žijícímu vegetariánovi bez řidičáku, co teď přešel ze stolního PC na notebook kvůli spotřebě elektřiny, co se už ve čtrnácti hádal s lidmi, že místo přechodu z tepelné energie na jadernou je nutné snížit spotřebu natolik, aby nebyla třeba ani jedna, minimálně líto. Nechápu, jak si můžeš myslet, že mi dnešní přeindustriovanost vyhovuje. Samozřejmě bych cenil život v environmentálně mnohem citlivějším světě. Problém anarcho-primitivismu je, že v důsledném pojetí hledá počátky odcizení už v užívání abstraktního jazyka a čísel, které s sebou nesl rozvoj chovu a zemědělství. Odcizení od čeho to ale pak je? Nebyl před neolitickou revolucí člověk ještě spíš zvířetem? Nebyl jeho život natolik determinován přírodními podmínkami, že fakticky neměl příležitost uplatňovat svobodnou vůli? (To nejsou řečnické otázky, nebo nemusí být, třeba předložíš antropologické argumenty, co mě přimějí změnit názor.) Myslím, že rovina zvířete je pro život nepřijatelná, své svobodné vůle si vážím, za biodeterminismus bych ji neměnil a nemám pocit, že bych bez abstraktního jazyka tohoto stavu byl schopen, tzn. abstraktní jazyk je nutný k formulování etických norem a jejich formulování je zas nutné k jejich uskutečňování (to uskutečňování musí být vědomé, dobro vykonané náhodou není dobro, musí to být záměrné dobro), takže abstraktní jazyk bych nerušil, prostě působí to na mě, jako by anarcho-primitivisté chtěli osvobodit člověka od všeho lidského vč. svobody a to je vnitřně rozporné.

    Anarcho-primitivismus stojí na vratkém morálně-filosofickém základě, nemaje vyřešen pojem svobody (baže neříkám, že jiné ismy ho vyřešen mají, anarcho-primitivisté se však vyloženě nesnaží). Hledá základy útlaku v základech civilizace. Jaká je předcivilizační svoboda? Pravda, ve společnosti lovců a sběračů se nevyvinula institucionalizovaná nadvláda člověka nad člověkem, protože se nevyvinul způsob života, co by k takové nadvládě vedl. Ale pakliže svoboda je nedefinovatelná (nemyslitelná, nemožná) bez morální odpovědnosti (je-li tomu jinak, tak nechápu, co na tomto blogu řešíme), protože nemůže-li se člověk rozhodovat k morálně správnému jednání, není to vlastně žádné rozhodování, „rozhoduje“ se jen pro příjemné, výhodné, což mu určuje jeho biologická konstituce, tedy je to biologicky determinováno a žádná svoboda v tom vlastně není, není potom zvláštní vůbec mluvit o svobodě lidí, kteří jsou takto biologicky determinováni pořád? Znám antropologické studie o pohodovosti života v primitivních společnostech s obrovským množstvím volného času, kterými anarcho-primitivisté argumentují, ale nemůžu se zbavit pocitu nedůvěry, nevím, co přesně to je, ale něco mi na tom nesedí, prostě mám strašně silný dojem, že bych v takové společnosti žít nechtěl, neboť jakmile bych nesouhlasil s jakoukoliv, byť sebestupidnější normou svého kmene (pokud by mi něco takového vůbec přišlo na mysl, a pokud ne, zase je otázka, k čemu by byl takový život; to, že bych si ji ve své situaci nekladl, na ni neodpovídá), byl bych vyřízen, v tomto považuji měšťáckou společnost za určitý přínos.

    Mám dojem, že kritika technologie stavěná na tom, jaké důsledky způsobuje přístup společnosti k technologii, je jako kritika (výrobce) nožů za to, že jimi bývá někdo zavražděn. (Podobnou argumentaci měly i nahrávací společnosti, když žalovaly autory torrent klientů: torrent klienty se používají zejména k ilegálnímu šíření dat, proto by i ony měly být ilegální. Naštěstí to u soudu neprošlo, protože by se ta logika možného účelu neměla kde zastavit, musely by se zakázat nástroje na kopírování dat a nakonec počítače vůbec.) Že technologie vede ke společenské hierarchii je deterministické a redukcionistické tvrzení.

    Domnívám se, že sama existence složité technologie není příčinou trvání hierarchie a tím nadvlády člověka nad člověkem a tím zla ve společnosti, nýbrž že technologie je užívána ke zlu ve službách (vyšších příček) hierarchické, nadvládyplné společnosti, ale nijak tu hierarchickou společnost neimplikuje. Ano, možná historicky vznik technologie měl zásadní vliv na vznik institucionalizovaně hierarchické společnosti, ale z toho neplyne ani to, že společnost předtechnologická nebyla hierarchická jinak, primitivněji (darwinisticky, jako u opic, prostě silnější samec si získal postavení tím, že dokázal zmlátit slabší samce, bez nutnosti formální hierarchie), ani to, že opuštění složité technologie je podmínkou odstranění institucionalizované mocenské hierarchie společnosti, ani to, že složitá technologie hierarchickou společnost nutně způsobí. (Ještě bych mohl naťuknout, že korelace neimplikuje kauzalitu, a tedy podobně jako to, že někdo hulí a je sociopat, neznamená, že hulení způsobilo to, že je sociopat, nýbrž je pravděpodobnější, že obě charakteristiky způsobila jiná, dřívější příčina, tak to, že vzrůstající technologizace společnosti po neolitické revoluci šla ruku v ruce se vzrůstající formální hierarchizací společnosti, může oboje být projevem neurologického, psychického aj. vývoje člověka směrem ke zvládání složitějších úkolů, nikoliv jedno příčinou druhého.)

    Samozřejmě jsem skeptický k cyberpunkové vizi protisystémové revoluce uskutečněné díky složité technologii v rukou proletářů, na druhou stranu si opravdu myslím, že technologie je mocensky, i třeba ekologicky, zkrátka morálně neutrální, může sloužit na dobré i špatné straně. To, že dnešní složitá technologie mj. má za důsledek, že společnost je o několik řádů ekologicky náročnější, než byla předtechnická společnost, neznamená, že takový důsledek musí mít každá složitá technologie, tj. klidně naopak může být vyvinuta složitá technologie, která umožní společnost ekologicky méně náročnou, než byla předtechnická, a přitom technicky vyspělou. (Že to s sebou nese nutnost dělby práce, inu, z toho, že různí lidé dělají různou práci bych opravdu ještě neodvozoval odcizení a hierarchii. Záleží na dalších kulturních a společenských souvislostech dělby práce. Záleží, jaká moc a společenské postavení je tomu kterému zaměstnání připisována. Dokážu si představit rovnostářskou společnost, kde bude existovat z technických důvodů dělba práce, ale nepovede to ke společenskému nadřazování některých zaměstnání nad jiná. Tvrzení, že dělba práce nutně vede k hierarchické společnosti, mi přijde deterministické a podceňující svobodnou vůli a schopnost lidí jednat správně.) To, že dnešní technologie vedou k nepředstavitelné ekologické zátěži, je spíš způsobeno „neoliberalismem“, volným trhem, odporu k jeho regulaci ve jménu čehokoliv, kdy hospodářství jde cestou nejmenšího odporu a neohlíží se na další aspekty. Vývoji technologií, které by vedly ne k větší, ale k menší ekologické zátěži, brání mj. to, že by nebyl ekonomicky výhodný pro kapitalisty. V anarcho-komunistické společnosti by mohla být vyvíjena ekologicky šetrná (šetrnější, než žádná) složitá technologie (podle veřejného zájmu). No, že víc specializace vyžaduje víc organizace a školení a organizace toho školení, je podle mě zase neutrální fakt. Tvrdit, že to vede k odcizení a hierarchii je determinismus. Školení na specializaci nemusí probíhat formou vymývání mozků, ani tam nemusí jít o získávání sociálně výhodných schopností na úkor těch, co je nemají, je to ta negativnější varianta, ale není nutná. Vůbec, myslím, připisuješ mocenský aspekt řadě sociálních jevů, které mocenská struktura sice využívá, ale ty jevy ji nijak neimplikují a mohly by existovat i bez ní (zdravotní kontrola obyvatel ve velkoměstech, promiň, tady se mi zdá, že vyloženě obviňuješ prostředek z něčího mocenského účelu).

    Vyspělejší technologie umožňují přímější sociální vliv, ale otázka podle mě není, zda to způsobuje větší svobodu nebo závislost, nemusí to nutně způsobovat ani jedno a může to způsobovat obojí. (Protože ten přímější sociální vliv může být oboustranný, nejen vyšších vrstev na nižší, ale i naopak. Neříkám, že to tak funguje.) Totalita bude díky přímějšímu sociálnímu vlivu, umožněnému vyspělejšími technologiemi, efektivnější, stejně jako demokracie. Vyspělá technologie neimplikuje ani totalitu ani demokracii. To, že vývoj vyspělé technologie potřeboval hierarchickou společnost, neznamená, že odstranění hierarchické společnosti potřebuje odstranění vyspělé technologie. Anarcho-primitivisté se brání tvrzení, že by chtěli společnost vracet do stavu před neolitickou revolucí, nikde ale neříkají, jak by se jimi vysněná společnost od oné měla lišit (možná jen to tajemství nechtějí svěřit odcizující technologii internetu).

    Vůbec si anarcho-primitivisté, zdá se mi, netechnologickou společnost nekriticky idealizují. Na technologii, bohužel, vím, jsou to ropácké argumenty, závisí větší část kultury, než by se na první pohled mohlo zdát, například s vzrůstající rozvinutostí komunikací klesá míra „buranství“, tj. toho, že člověk je ve svých hodnotách, vnímání světa atd. ovlivněn jen pěti a půl dalšími lidmi ze svého nejbližšího okolí. Když si dovolím klesnout na úroveň klišé, mé politické a filozofické názory i vůbec moje orientace na tato témata (i schopnost vyvinout si kritický přístup k názorům na tato témata u lidí, s nimiž jsem byl v osobním kontaktu) byla nezanedbatelně ovlivněna přístupem k netu, bez nějž bych některé fáze intelektuálního růstu nemohl prodělat (starší média byla právě že čím starší, tím hierarchičtější, některé informace některými způsoby nepropouštěla), nemohl bych vědět, co si o problémů myslí větší množství lidí, víc bych dal na názor těch v osobním okolí, víc bych byl v názorech ovlivněn svým společenským a ekonomickým postavením, místní kulturní tradicí atp. (Jasně, možná si fandím a ve skutečnosti větší množství informací používám jen k racionalizaci zcela stejně intenzivní ať už non- či konformity, jaké bych se oddával, kdybych přečetl za život tři knížky.)

    S vědou, už jsem to naznačil u technologie, žalostně málo rozlišuješ účely a prostředky (argument s prodavačem nožů a s torrenty, co jsem použil proti anarcho-primitivistické kritice technologie, platí i zde). S těmi buržoazními pavědami to byla proboha nadsázka a pokud jsi to pochopil doslova, divím se, žes mě za to nezjebal ještě mnohem víc. Věda má předmět a metodu a výsledky. Podoba metody a využití výsledků závisí mj. na etice. Tentýž předmět může být zkoumán neetickou i etickou metodou. Existence neetických metod, ani neetické užití výsledků, nedělá neetickým vymezení předmětu a celou vědu. Neetické lékařské experimenty a neetické využití jejich výsledků v nacistickém Německu dle mého nediskvalifikují lékařství jako vědu. (Podobně se to dá říct o psychologii, kde bohužel dnes převažují její neetické aplikace, což je ale zase dáno tržním prostředím. Jinak tvůj zuřivý odpor vůči existenci psychologie beru už spíš jen tak folklórně, imidžově, pár let jsem zkoušel čekat na nějaké argumenty, ale už se mi nechce. Zajímalo by mě, jestli si opravdu myslíš, že většina lidí jde studovat psychologii s tím, že chce manipulovat druhými lidmi, jestli to studentům psychologie říkáš do očí apod.) Vymezení věd v rámci jejich systému podle předmětu a metody má řešit filosofie vědy. To, že to dnes řeší často spíš tržní zájem (marketing jako „vědní obor“), je špatně, ale neznamená to, že to jinak nemůže být a není to argumentem proti vědě jako vědě. Diplomacii jsem si bral do úst, protože je výrazně systémově podmíněná, řeší vztahy mezi národními státy, které v anarchistické společnosti nebudou existovat, v tom se podobá marketingu. Na neškodnost lingvistiky mám zcela opačný názor než ty. Naopak, lingvistika (lingvisté) se sere do všeho, od ontologie a gnoseologie přes logiku, matematiku, hermeneutiku, přes etiku, antropologii, po biologii, neurologii, psychologii, sociologii, samozřejmě politiku. Není téma, které by si lingvisté nebrali do huby a to tak, že s velmi všeználkovským přístupem. (Možná je to tak ve všech speciálních vědách, jen touto jsem byl osobně dotčen, v obou významech toho slovního spojení.)

    bhy

    Listopad 28, 2008 at 2:47 pm

  7. Ad „jsou hrdí na to, že nevolí“ atd., co by se stalo, kdybych tam „nevolí“ vyměnil za „volí“. Samozřejmě že nic, když to takto vytrhneš z kontextu. Jde mi o to, že dělat málo (jít k volbám) je pořád víc, než nedělat vůbec nic. Jestliže někdo opravdu odmítá volby z protisystémového přesvědčení (článek nebyl zaměřen proti takovým lidem) a místo chození k volbám organizuje něco proti tomu systému, pokud věří, že je to efektivnější, naprosto mu to neberu. Kritika byla směřována čistě do řad těch, co s ničím nic nedělají, tedy ani nechodí k volbám (a znovu zdůrazňuji, nedělají nic místo toho a nechodí tam z lenosti, ne z přesvědčení), racionalizují si svoji lenost poukazováním na nemožnost cokoliv udělat s čímkoliv a ještě si říkají anarchisti a myslí si, že to znamená tohle. (Tím nemyslím nikoho z vás, bylo to konkrétně na Dymu a Absynta, jestli to musíš vědět.) Čili: pokud někdo místo chození k volbám dělá autentickou přímou akci (kolik jsi letos zastřelil manažerů nadnárodních korporací? kolik jsi aspoň vysklil mcdonaldů?), patří mu můj obdiv, pokud ale někdo žádnou přímou akci nedělá, tak účast na volbách mi přijde jako menší hovno, než úplné hovno (a i kdyby ani to ne, pořád, promiň ale je stupidní na nevolení být hrdý, já jsem třeba nikdy neřekl, že jsem hrdý na to, že volím, vždycky říkám, že se skřípajícími zuby, znouzectnost, menší zlo, lepší než drátem do oka atd., to snad není vyjádření hrdosti). Že volby dávají iluzi svobody je mi jasné, vždyť jsem anarchista a jsem pro přímou demokracii, jen zkrátka nevidím nikde to menší zlo v rozhodnutí nevolit. Kampaň ČSAF proti volbám musela být asi nějaká interní, protože se ke mě nedostala (a neargumentuj tím, jak málo na to ČSAF měla ve srovnání s politickými stranami peněz, promiň ale tisk jednoho letáku stojí korunu a když si může výlep plakátů dovolit kapela z horní dolní, kterou poslouchá dvacet lidí, tak ČSAF taky, klidně bych jim pomohl letáky tisknout, kdybych vůbec věděl o tom, že se to po mě chce: měl jsi mi říct), ale možná je to dobře; pokud to byla taková oslava pasivity, jako jejich „nízká volební účast je vítězstvím anarchistů“ v roce 2006, tak jsem rád, že nekazí anarchistům jméno.

    Ad „bezúčelné a škodlivé rozštěpení“, napsal jsem to poměrně blbě, nemělo tam být „tohoto“ ale „onoho“ a mělo se to vztahovat ne k rozštěpení KSČM a ČSAF, ale k rozštěpení anarchistické a komunistické radikální levice, kterou nereprezentuje ani jedna z obou organizací, takže samozřejmě, že by se sloučit neměly (nebo možná jo, aby to urychlilo jejich zánik). Je komické, jak i u tebe se projevuje ten emocionální antikomunismus (iracionální reakce na používání výrazu „komunismus“ v dobrém slova smyslu, lidé reagují velmi podobně), když ačkoliv jsem se stejnou měrou navezl do ČSAF i KSČM (ani jedna nereprezentuje to, k čemu se hlásí), reaguješ, jako bych se navezl jen do ČSAF (zastáváš se) a legitimizoval KSČM (kritizuješ ji, přitom v textu není na podporu KSČM jediné slovo a tvoje argumenty proti ní sám proti ní používám, jasně že mi vadí, že povrchně vykrádá slovník západoevropské levice a není to autentická levice, vždyť o tom taky kurva v článku mluvím). Ještě by mě zajímalo, v čem je KSČM autoritářštější a nacionalističtější, než ODS? Ptám se, možná v něčem jo, osobně mám poslední dva roky problém považovat ODS za „menší zlo“, než KSČM (možná by to bylo jinak, kdybych osobně znal lidi z členských základen, těžko říct), ale nechám se poučit.

    Říkáš: „Ve výsledku si možná anarchismus a komunismus skutečně neprotiřečí, ale to je do velké míry tím, že ani jeden směr nemá jasně určený, jak by společnost měla vypadat kromě dost neurčitejch obrysů.“ Proto se právě snažím definovat, jak termíny používám, jak je podle mě má smysl používat, aby se doplňovaly. Asi milionkrát tam přiznávám, že to nejsou jediné možné definice, a že uznávám existenci a legitimitu jiných definic. Realita je příliš komplexní na to, aby bylo výhodné ji popisovat jen výrazy, které mají ve všech kontextech tentýž význam. Ovšem ve zbytku tohoto odstavce tvého komentáře děláš přesně to, čemu se snažím předejít v posledním odstavci textu poukazem na falešné rozpory. Promiň, ale ty rozpory (pacifistický anarchismus a revoluční marxismus aj.) právě nevychází z podstaty rozdílu mezi anarchismem o komunismem, o tom mluvím, vlastně mi dáváš za pravdu. Může být místo pacifistického anarchismu a revolučního marxismu klidně pacifistický komunismus a revoluční anarchismus, jak jistě víš. Rozdíl mezi pacifismem a revolucionářstvím nevyplývá z rozdílu mezi anarchismem a komunismem. Možná je rozpor mezi námi v tom, že ty chceš snad pod vlivem profesionální deformace politicko-filosofické termíny definovat historicko-empiricky, tak jak byly a jsou používány hnutími, co se k nim hlásila a hlásí, zatímco já spíš morálně-filosoficky, podle toho, o co má smysl usilovat. Tím reaguji i na to, kde je podobnost nebo stejnost. (Podle mě se shodneme na tom, kde je podobnost nebo stejnost uvnitř nějakého rámce – empirie nebo morálky – ale neshodneme se na tom, ve kterém rámci – empirii nebo morálce – tu stejnost nebo podobnost hledat.) Marx toho namluvil:) a snad si tu nebudeme hrát na kult osobnosti (můj avatar prosím chápej trochu sebeironicky), ale 1) v Marxově době a prostředí bylo víc v módě mluvit s despektem o čemkoliv, 2) Marx mluvil s despektem nejen o anarchistech, ale i některých komunistech a (ano, už za jeho života si tak říkajících) marxistech, to svědčí o jeho kritickém myšlení, ne o mé nedůslednosti.

    S tím kopírováním pravičáckých bludů, no, nechci tě obviňovat, že už jsi na závěr neovládl svoje emoce, ale podle mě se dá to tvrzení, že říkám to, co chce pravice, abych říkal, použít kteroukoliv stranou proti kterékoliv straně v případě jakéhokoliv rozporu uvnitř levice. Ty budeš říkat, že já nahrávám pravici zdůrazňováním podobností a bagatelizací rozporů uvnitř levice, já zase, že ty nahráváš pravici zdůrazňováním rozporů a bagatelizací podobností uvnitř levice. K ničemu to nevede. Problematika myšlenkových pochodů pravice bohužel spočívá mnohem hlouběji, než jen v nerozlišující analýze pojmů. Pokud máš dojem, že „pojmům vnucuji jednoznačný význam“ (na té větě je mimochodem blbě úplně všechno, ale asi chceš říct, že nepřipouštím jiné než svoje definice termínů), tak jsi mě pochopil úplně špatně. Jsem pod vlivem tradice, na kterou jsem si zvykl na lingvistice, že když řeknu: „Tvrdím, že některé termíny má smysl používat v určitých významech a v jiných významech je používat smysl nemá.“, tak to znamená něco jako: „Varování: budu používat termíny jinak, než se běžně používají, než jste na ně zvyklí“, takže když řeknu: „Řekněme tedy, že anarchismus je politicko-filosofický názor, podle nějž (…)“, tak tím opravdu nemyslím: „kdo říká, že anarchismus je něco jiného, je blbec“. Asi máš pravdu, že jsem to pod vlivem hypertrofovaného sebevědomí formuloval příliš autoritativně, za to se omlouvám, příště se budu vyjadřovat skromněji.

    bhy

    Listopad 28, 2008 at 2:53 pm

  8. K otázce anarcho-primitivismu: Já tě z ničeho z čeho ty mě podezíráš neobviňuju. jenom si myslím, že tenhle směr k anarchistickýmu a svobodomyslnýmu přemýšlení patří, podle mě je potřeba se ptát, který technologie a jestli vůbec nám vyhovujou a eventuelně je odmítat. Mě vadí, že to označuješ jake reakční neetický a bůhví jaký a zároveň ubezpečuješ o svým ekologickým myšlení. Já sem si vědomej stejně jak ty výhod, který přinesla industriální a informační revoluce, ale nevýhody možná převažujou a my to z naší strany (pořád ještě těch provilegovaných) nemusíme vidět. Nedokážu si prostě představit chod velkoměsta bez šalinářů, autobusáků, výrobců energie, prodavačů, pošťáků a spousty dalších, kteří makaj aby to celý vůbec jelo a to nemluvim o ekologický stopě. je mně jasný, že ti neříkam vůbec nic novýho jenom si myslím, že důsledný anarchistický myšlení (ve smyslu obhajoby svobody pro jedince a společnost) v sobě bude obsahovat
    i prvky primitivismu, když se bude tázat, která technologie má jakej charakter a například se rozhodne některý definitivně opustit (zavádění věci jako jsou telefony a různý další vychytávky bylo provázený velkejma marketingovejma kampaněma o jejich nezbytnosti, teda svýho druhu manipulací – to je nutný si taky uvědomit).

    K tomu, že žalostně málo rozlišuju účely a prostředky, za chvíli

    Pavel

    Listopad 29, 2008 at 1:57 pm

  9. Zdar, tady je ta diskuze děsně složitá a moc argumentačně propracovaná, tak se pustím jen do jednoho bodu (toho, ke kterému mám co říct). Břehy tady hodně používá termín „neolitická revoluce“ a pracuje s určitou představou loveckosběračské společnosti. To jsou všechno odrazy nedostatečného propojení archeologie, a kulturní antropologie s ostatními humanitními badateli, kteří často považují tuto otázku za vyřešenou. Za bolševismu se to se „potvrzovalo“ ještě víc dogma o společnosti tak, jak ji popsal např. Marx, protože se to hodilo vládnoucí skupině, dneska je doba, kdy dochází k možnosti svobodně psát a smýšlet (pokud neotravuje konzervativní duchna). Třeba v Anglii je už dávno jiné mínění o složení společnosti, ale spíš jen mezi zájemci, masovou společnost to stejně moc nebere. Nevytýkám nikomu, že má učité zažité představy, protože jsou obory o jejichž změně myšlenkové orientace se dozvíte nejdřív po vystřídání dvou generací učitelů na PdF, pak teprv na gymplu.
    Neolitická revoluce: nikdo přesně neví, jestli vůbec byla. Způsob jakým docházelo k přechodu od lovu-sběru k zemědělství je v různých oblastech odlišný způsobem a rychlostí (třeba v Polsku to trvalo i tisíce let, koexistovaly tam obě ekonomické skupiny). Sociální otřes může způsobit i jiná změna v loveckosběračské společnosti, která se nerovná přechodu k zemědělství.
    Loveckosběračská společnost před neolititizací není automaticky ta, jak ji z náme v horším případě z Lovců mamutů, nebo v lepším případě z postarších „vědeckých“ prací (u nás i novějších-zvláště učebnice pro střední školy). V SZ Americe existovaly domorodé společnosti, které se živily lovem a sběrem a přitom zde existoval institut otroctví, jinak sociální rozdíly byly velké, technologie se nijak zvlášť nelišily od jinak uspůsobených společností.
    Dál bych ještě podotknul, že s neolitem nedochází ke zlepšení technologií (v některých technologických oblastech dokonce ke zhoršení), spíš k jejich optimalizaci vzhledem k potřebě.
    Na závěr bych chtěl podotknout na základě výše zmíněného (byť značně zjednodušeného), že si nemyslím, že základní charakter společností není primárně daný tím o čem se tady diskutuje, ale něčím co neumím popsat (jestli to vůbec popsad jde). Samozřejmě, že můžete uvést spoustu sociologických a psychologických studií na téma co se stane když… ,ale v každé době a v různých regionech budou různé společenské reakce a každá bude jediněčná.

    Ještě si nemůžu neodpustit poznámku, k Břehymu, který hodně zmiňuje pojem „dobro“: i když chápu, že ho nevykládáš stejným způsobem jako D. Landa, tak já furt nevím co to je. Svědomí je děsně subjektivní; i když jsme naučení, že zabíjet je špatně, jsou lidi naučení o opaku a svědomí je nehryže. Kdo to rozsoudí?

    Francek

    Prosinec 1, 2008 at 10:50 am

  10. marek p. není mara ale zas ňákej zmrd co kopíruje můj styl. Břehy jaký snižování spotřeby energie, jaký přecházení na notebook to bys nejdřív musel přejít z lamp na venky.

    marass

    Prosinec 1, 2008 at 1:53 pm

  11. Tak vidíš břehy, a komentáře zkončily. ty první dva mimochodem valil martin, prvni za pavla a druhej za mě. Trochu mě nemohlo nenasrat ze zatimco kazdej vedel ze to neni pavel nebo alespon pochyboval ale kdyz nekdo napise marek p. kazdej hnedka na 100 procent vi ze sem to ja a to staci psat pseudodiktatsky s radobydavkou moudrosti a zakoncit to check it. a kazdej maro maro….
    K tomu prohlasovani se za anarchistu a jen o tom zvanit…..neni to jen dyma at to urcujes komu chces. Sem to Ja, pavel snad aji huši kterej ale jezdi na demosky(i kdyz jen aby kvalitne nasadil fizlum) a dela aspon neco, tak hlavně seš to aji ty. Podívej se kdo tady přispívá, ti stejný lidi se kterýma by ses jenom potkal v putice. Takže přemýšlej co s tím budeš dělat články máš dobrý ale měl bys je někde publikovat i když tím že budeš přirovnávat anarchismus ke komunismu mocc lidí nepřesvědčís jakkoliv je ta teze pravdivá.
    Jinak mně nezbývá než věřit, že osobním přístupem k životu a názorama taky tenhle systém narušuju. A volit? Dneska můžeš volit jen dvě strany. A paroubka?
    To bych musel chlastat třikrát tolik

    marast 616

    Prosinec 3, 2008 at 8:01 pm

  12. Ještě k mýmu žalostnýmu nerozlišování účelů a prostředků. Píšeš: „technologie vede ke společenské hierarchii je deterministické a redukcionistické tvrzení.“ Tohle já jsem rozhodně netvrdil, když jsem psal, „více politiky“ tak jsem to myslel ve smyslu více lidskýho vlivu oproti závislosti na přírodě, což vysvětluju, takže nevím jak si k tomu došel.
    Studentky psychologie, kterým to myslí mě několikrát říkaly o ideologičnosti té vědy. Když dojde dítě za psychologem s tím, že nechce chodit do školy, myslíš, že mu řeknou, že škola je blbost? Stejně tak pracují se vším: práce, rodina, společnost, drogy. To, že si dal do úvozovek vědní obor u marketingu svědčí, že si úplně nerozumíme, což je moje vina asi. Mě jde o vědu jako o určitý typ sociální praxe, jehož fungování je zakořeněný do fungování moderních společnpstí (ve všch jejich politickejch a post odrůdách). Například velkoměsto může fungovat, když zajistíš hygienu a lékařskej dohled, jinak bude podléhat masovým epidemiím. K tomu je potřeba soupis obyvatel nad kterýma bude vykonáván dohled, to stejný je tělocvik, kde se zase starají o to aby z něs ze všech byli sokolové, pedagogika, naučit cestou nejmenšího odporu (už se ani nepřemýšlí o nesamozžejmosti 30 děcek ve třídě, který kdyby tam nešli tak je to snad trestnej čin), marketing – používání věcí který tenhle svět produkuje, psychologie slouží k tomu kdybys z toho náhodou vypadl, pychiatrie nastoupí, když z toho někdo vypadne natolik, že je lepší ho označit za nekompetentního a někam uklidit (například neexistuje definice schizofrenie pomocí fyziologických charakteristik, přesto to má punc vědeckosti). vedle toho je eště kriminologie, právo, sociální patologie, teorie vězeňství. Prostě hromady vědomostí. který sou součást fungování moderní společnosti, ne tak že jsou lidi efektivněji vykořisťovaní, spíš jsou to institucionální potřeby dneška.

    Ty říkáš: „Věda má předmět a metodu a výsledky“ Já říkám: věda je především sociální aktivita spojená s tímto světem a s jeho fungováním.
    proti té tvé já nic nemám, ale podle mýho názoru v podstatě neexisuje, možná mimo zkoumíní hlubin oceánů a podobně. Tvrdit, že je něco vědecký se vždycky hodí.

    „je komické, jak i u tebe se projevuje ten emocionální antikomunismus“ to mě teda řekni jak. Sám přiznáváš, že jsi neměl použít KSČM ale nějakej širší termín, pokud bys to tak napsal, já bych do toho asi nekéroval. Mě přišlo divný do toho KSČM – jako pohrobka brežněvskýho neostalinismu – vůbec zatahovat. V tom smyslu, že nejsou vůbec reprezentnti toho o čem píšeš, narozdíl od ČSAF. Zvlášť pokud si napsal, že komunismus není další systěm, pak už je KSČM uplně mimo.

    pavel

    Prosinec 4, 2008 at 1:07 pm

  13. A k volbám, já tam to osobní nehledal. Jen: v posledních parlamentních volbách myslím jsi -stejně jako já – volil stranu zelených, nejspíš kvůli tomu, aby hodnoty, který považujem za důležitý měly aspoň nějakej hlas ve vrcholový politice. Těžko se to dá politicky hodnotit jinak než že to byla blbost, SZ se spojila s ODS a jsou celkem věrní lokajové. Teď jsi volil ČSSD – já už ne, ale kdybych volit šel tak jim to tam taky mrdnu, především kvůli tomu že brněnská ODS je tak zkorumpovaná, že je to moc i na její poměry. ČSSD se spojila s ODS, takže naprostý hovada z ODS zůstanou na krajský úrovni u koryta. To jen tak.

    pavel

    Prosinec 4, 2008 at 1:16 pm

  14. Ještě k tomu, jestli anarcho-primitivismus patří k anarchistickému myšlení: podle mě záleží, jak radikálně ho vymezíš. Souhlasím bezvýhradně, že je třeba se ptát, které technologie a proč používat, eventuálně je odmítat. Toto jsem nemyslel, když jsem anarcho-primitivismus označil za reakční. John Zerzan bere myšlenku kritiky technologické společnosti do maximálního důsledku, klade počátky odcizení člověka a ztráty jeho svobody do prostředí počátků používání abstraktního jazyka, číslovek atd. (jejichž používání v řeči se zřejmě vyvinulo v souvislosti s počátky chovu – počítání kusů stád, ale možná mě archeologové opraví, protože mám názory ovlivněné dvěma generacemi marxistických duchen z PdF), což zase v důsledku znamená, že je nesvobodný člověk v jakékoliv společnosti, používající abstraktní jazyk, tedy mj. v jakékoliv společnosti, která formuluje etické normy, kde je politická diskuse atd. Toto považuji za reakční (a v důsledku neetické, kdyby se to mělo uskutečnit), jakkoliv mohl jít vývoj etiky a politiky ruku v ruce s vývojem technologické společnosti, přesto bych v procesu opouštění nepotřebných technologií (abstraktní myšlení a tím) etiku a politiku neopouštěl (etika a politika budou mj. potřebné, až budeme chtít ono opouštění nepotřebných technologií legitimizovat), toto jsem chtěl říct tím vylíváním dítěte s vaničkou.

    bhy

    Prosinec 4, 2008 at 10:13 pm

  15. Francku, ta diskuse argumentačně propracovaná až tak moc není:) Vysvětli mi, v čem je moje představa loveckosběračské společnosti v rozporu s tvými současnými archeologickými poznatky, jaké je, aspoň v nástinu, to „dávno jiné“ mínění o složení společnosti mezi zájemci v Angli. Termín „neolitická revoluce“ mám, tuším, od Bondyho (pravda, marxisty), ale nikde snad neimplikuji, že tím rozumím něco, co proběhlo ze dne na den. Je mi jasné, že oba modely tisíce let koexistovaly, někde i s otrokářstvím (ad změna myšlenkové orientace oboru, známá veřejnosti až po vystřídání dvou generací učitelů: nemám dojem, že cokoliv z tvých námitek by bylo něco, co nám na gymplu tajili), i to, že ne všechny technologie se zdokonalily a některé i zhoršily. Vysvětli mi rozdíl mezi optimalizací a zlepšením:). (Ostatně, operuji – co do vývoje technologií – právě s pojetím předneolitické společnosti, na které se odvolávají anarcho-primitivisté, nijak si na něm nelpím.) Řekni mi, jak podle tebe „např. Marx“ popsal společnost. (Řekl bych, že bolševická „dogmata“ vycházela, pokud už vůbec z něčeho takového, spíš z Engelsovy a pak Leninovy diletantské (dez)interpretace Marxe. Existují mnohem „rozumnější“, nedogmatická, intelektuálně poctivější čtení Marxe, viz Erich Fromm – Obraz člověka u Marxe, u nás třeba Milan Valach – Marxova filozofie dějin, ta druhá kniha je celá dostupná na Blistech.)

    Není podle mě nic špatného na tom, že základní charakter společnosti je podle tebe primárně dán něčím, o čem nevíš, zda to vůbec jde popsat. Racionálně-empirický přístup ke skutečnosti dost možná není ultimátní metoda poznání. Tím se ale dostávám k zásadní výhradě ke tvé úvaze, která mě dost nadzvedla: o co jiného, než o dobro, podle tebe v posledku kurva jde, když debatujeme o politicko-společensko-mocensko-ekonomických a dalších takových problémech? Je snad to, že člověka jakožto biologický organismus „lze“ (příroda tomu nebrání) vychovat na stroj k zabíjení, argumentem proti dobru, či dokonce důkazem jeho neexistence? (jakkoliv je to něco, na čeho doslovné definici se nemusíme všichni shodnout. o definici mi v tomto kontextu nejde. přečti si např. Kanta, není to odpověď na všechno, ale lepší, než co bych vychrlil teď v noci bez přípravy.) Tvoje argumentace je maximálně relativistická. Nejsem takový skeptik, abych tvrdil, že nevíra v Boha znamená, že morální normy nemají žádný garant (jestli leží mimo oblast racionálně poznatelného či ne, to zatím fakt spíš nevím), ani že názor, že morální normy jsou historicky vyvinutá sociální konstrukce (s čímž souhlasím) znamená, že nejsou „nad“ tím, co empiricky je (podle mě jsou).

    Co je podle tebe svědomí? Když může být natolik subjektivní, že někomu dovolí bezdůvodně zabíjet, jaký smysl má mluvit v tom případě o svědomí? Právě že, pokud je to podle tebe jen biologicky založená psychická reakce na to, že jsem spáchal něco, k čeho spáchání jsem nebyl vychován, nechápu, proč tomu pak vůbec říkat tak vznešeně. Kdo to rozsoudí? No.. někdo asi jo (rozum? ne, fakt nevím, tohle není otázka na stručnou odpověď.. znamená to podle tebe, že bych o dobru neměl vůbec mluvit?), kdybychom si mysleli, že ne, tak bychom se tu nepokoušeli nic (vy)řešit? Čemu/v co věříš?:)

    bhy

    Prosinec 4, 2008 at 10:20 pm

  16. Ad věda a technologie, Pavle, to že “technologie vede ke společenské hierarchii” nevkládám do úst tobě, ale je na tom založena většina anarcho-primitivistické argumentace, co se různě vyskytuje na netu. Obsluha technologií vede k dělbě práce, kde některá práce má vyšší společenskou legitimitu, než jiná, a to vede k sociálním nerovnostem. Měl jsem dojem, že na to taky poukazuješ („Nedokážu si prostě představit chod velkoměsta bez šalinářů, autobusáků, výrobců energie, prodavačů, pošťáků a spousty dalších, kteří makaj aby to celý vůbec jelo“), ale možná jsem to pochopil ve špatném kontextu. Co se týče “více politiky ve smyslu více lidskýho vlivu oproti závislosti na přírodě“, samozřejmě, to právě považuji za základ pokroku, proto jsem označil za reakční anarcho-primitivismus, hlásící se k předneolitickému stavu společnosti (vím, že anarcho-primitivisté netvrdí, že bychom se měli vrátit k úplně stejné společnosti, jako před vznikem zemědělství, na druhou stranu opravdu nikde nevysvětlují, v čem se jejich vize optimální společnosti od té předneolitické liší, nikde nevysvětlují, jak by probíhala redukce počtu obyvatel planety o dva řády, kterou by si úplné zrušení technologií vyžádalo apod.), asi u mě vedla tvá obhajoba anarcho-primitivismu (pod kterým si představuji, na základě argumentů lidí k němu se hlásícím, mj. postupné úplné zrušení technologií vč. všech důsledků) k neporozumění.

    bhy

    Prosinec 5, 2008 at 12:20 pm

  17. Myslím, že další rozpory lze vysvětlit z tvého pojetí vědy jako sociální praxe a mého pojetí vědy jako shromažďování vědění o něčem (ta sociální praxe je pak aplikací poznatků té vědy, jistě že často to získávání poznatků samotné je ovlivněno požadovanou výslednou sociální praxí, ale nemusí být, shromažďování vědění bez neetické aplikace podle mě může existovat, i v psychologii, proto se hodí to rozlišovat). Čili co se týče tvých výhrad k psychologii jako sociální praxi, souhlasím, ostatně to jsem myslel tím, že má dnes ve společnosti psychologie neetické aplikace převažující nad etickými. Vždycky, když jsi brojil proti psychologii, bral jsem to tak, že ti vadí už její předmět a metoda, což mi přišlo strašně antiintelektuální, jako že by se prostě nad něčím nemělo bádat. Pravda, vlastně sociologie byla původně myšlena nejen jako získávání poznatků o společnosti, ale i jako následná snaha o její ovlivňování, odtud možná tvoje pojetí.

    Moc nechápu tu argumentaci s fungováním velkoměsta, jo, hygienická kontrola vyžaduje soupis obyvatel (podobně jako třeba vykonávání přímé demokracie a plno dalších věcí), jak z tohoto odvozuješ nutnost dohledu nad nimi mi není jasné, třeba já tu instituci pravidelných kontrol dost ignoruji a nikdo mě tam zatím násilím netahá (jsem byl u doktora naposledy na detoxu, 2005, a předtím u odvodu, 2002). Ad tělocvik, souhlasím, ale tady bych byl optimistou co do budoucího vývoje, ve filmu je tělocvikář takřka výhradně zobrazován jako psychopat (i když, zase, svým způsobem ho to ještě legitimizuje, nástroj moci je asi horší než pouhý psychopat), třeba to lidem časem dojde a zruší to. Nechápu, proč to ztotožňuješ s lékařským dohledem, je tam moc rozdílů, tělocvik mi přijde nesrovnatelně autoritářštější a nebezpečnější pro svobodný vývoj jedince (i když, vliv osobních vzpomínek možná dělá své). Pedagogika, zase, neříkej mi, že nevíš o menšinových směrech v rámci pedagogiky, co na té mainstreamové pedagogice kritizují mj. v podstatě to, co ty na pedagogice jako celku, což mi znova vede k tomu, že vědu jako shromažďování vědění je třeba myslet odděleně (ne nezávisle, ale neztotožňovat) od vědy jako sociální praxe. Takže, neřekl bych, že věda v mém pojetí existuje jen jako zkoumání hlubin oceánů apod., určitě může existovat i společenská věda, která nemá ambici být společenskou praxí (třeba ta lingvistika, kdyby se jí věnovali skromnější jedinci), a ani kdyby ji dnes fakt nikdo nedělal, není to přece argumentem proti tomu, aby se o to usilovalo. Čili možná dnes opravdu nikdo nedělá společenskou vědu, která nemá ambici nebo i zadání být společenskou praxí, ale o to víc by to někdo dělat měl. (Skutečnost, že normativní tvrzení jako „něco nějak má být“ je sociální konstrukt, sama o sobě podle mě fakt to tvrzení nevyvrací.)

    U koho má dnes výraz „schizofrenie“ punc vědeckosti?:) Ale asi jsem naivní, u mnoha lidí asi jo. Vím, že se ta diagnóza (i jiné psychiatrické diagnózy) zneužívala (dost možná pořád zneužívá) i ve „vyspělých“ státech k likvidaci představitelů opozice. Na druhou stranu, potřeba něco dělat s lidmi, jimž hlasy v hlavě diktují, co mají dělat, není dána výhradně jen institucionální potřebou (i když jistě, když existují auta a zbraně, je takový člověk nebezpečnější, než kdyby neexistovaly) a takoví lidé se bohužel vyskytují i v primitivních společnostech. Představa, že tam dělají šamany je neuvěřitelně naivní, jedinec trpící paranoidními bludy a halucinacemi je prožívá nesmírně úzkostně a panicky a má skoro permanentní sebevražedné tendence, ale i agresivní tendence vůči okolí, a projevuje se to v primitivních společnostech stejně neslučitelně se životem jako ve vyspělých společnostech, opravdu to není tak že by v primitivních společnostech tito jedinci rozmlouvali s duchy apod., spíš trpí v podstatě stejně jako takoví jedinci ve vyspělé společnosti.

    bhy

    Prosinec 5, 2008 at 12:31 pm

  18. Jediné, proč jsem srovnával KSČM a ČSAF je, že nereprezentují politickou filosofii, jejíž název mají v názvu organizace. To, že KSČM nereprezentuje komunismus jistě mnohem víc, než ČSAF neprezentuje anarchismus, je druhá věc. Kdybych se jako anarchista stával členem ČSAF, měl bych bezpochyby mnohem méně orwellovský pocit, než kdybych se jako komunista stával členem KSČM, ale pořád by, nezlob se, ten pocit byl orwellovský. Jim nemůžu prostě zapomenout tu rétoriku s oslavou politické pasivity (nízká volební účast je atd.. už jsem to tu říkal milionkrát), neříkám, že to tak mysleli, ale vyznělo to tak, neměli to tak formulovat. Znova: vzhledem k tomu, že v ČSAF jsou, pokud vím, teď 4 lidi, klidně bych jim pomohl v rámci snahy o názorovou soutěž s tiskem a šířením letáků, i kdybych s jejich obsahem doslova nesouhlasil (bojkot voleb apod.), jen kdyby mě o to někdo požádal, nikdo to neudělal, nebo jen kdybych o tom aspoň věděl, ale před letošními volbami ani tiskovou zprávu na Blisty neposlali, člověk musí explicitně sledovat jejich web, aby o nich věděl. S tím systémem jsi mě pochopil nějak naopak, právě já tvrdím, že komunismus je další systém a anarchie je další systém a jakákoliv politická filosofie aplikovaná v sociální realitě je další systém, nesouhlasím s tím nadužíváním výrazu „systém“ v negativním smyslu, v anarchistické společnosti přece pravděpodobně budou existovat nějaké sociální vztahy (má-li to být společnost, že), troufám si říct organizace (snad organizace nemusí být hierarchická), tak to bude taky systém. KSČM je jasně úplně mimo, do ničeho bych ji nezatahoval, kdyby si neuzurpovala to jméno.

    K volbám, podle mě ne ve všech krajích se ČSSD spojila s ODS (ale asi myslíš tenhle), v těch, kde jo, to asi mj. přihraje voliče KSČM. Mimochodem, já jsem předloni v parlamentních volbách nevolil nikoho, určitá ne nenápadná vnitrostranická kritika oportunismu Bursíkova vedení se ozývala už tenkrát (zcela veřejně, neměl jsem žádné konexe), i když pak jsem SZ volil v komunálních volbách (napůl s ČSSD, dva jsem zaškrtl tam a dva tam, tohle by kurva mělo jít u všech voleb), tam víc šlo o takový ty věci, jako aby v čertově rokli nebylo golfový hřiště, a tak. Inu, jo, asi máš pravdu, že jsem svým hlasem pro ČSSD pomohl zůstat ODS u koryta, ale rozhodně ne víc, než nevoliči svým nehlasem, ti tomu pomohli minimálně stejně. Těžko říct, co z toho vyplývá.

    bhy

    Prosinec 5, 2008 at 12:36 pm

  19. Ty vole Fromm snad ne Bhy. přiznávám, že sem četl akorát Mít nebo být a ještě kousky nějakejch knížek, od kámošky, už v době, kdy jsem měl trochu rozum. Ale: Jeho humanismus a pojímání Marxe ńení podle mě analytickej text, ale povídání o pěknosti. To není ani pokus o interpretaci spíš New Age: Buddha, Marx, Ježíš, Freud každej má něco dobrýho. Jestli si Břehy četl Filosoficko-ekonomický rukopisy a zdá se ti, že Fromm Marxe chápe správně, tak to tady vysvětli a já se omlouvám.
    A Milan Valach je podle mě taky hovno kapacita, četl jsem jeho sylabus do filozofie, kterou učí na pajdáku a u všech děl chce – pokud o nich píšeš práci – jasný nalezení dobra a příklon studenta na nějakou stranu. To je fakt pajdáckej přístup úplně na hopvno, zvlášť když to chce i u Protestantské etiky a duchu kapitalismu, která je spíš sociologií vědění než etickou prací.

    Lenin:Do toho se nebudu pouštět, ale fakt si myslíš, že Lenin je diletantská dezinterpretace? Proč? Dík svý angličtině si můžeš líp než já zjistit, co si o tom myslí Žižek.

    Anarcho-promitivismu: Budiž, v rámci tvý logiky, že ty vymezuješ pojmy morálně a ne kontextuálně, máš pravdu a já jsem plácal pičoviny. Ale poslední malá připomínka k tvýmu odmítání. Na jednu stranu odmítáš idealizaci ušlechtilejch divochů podl a-primitivů, a na druhou stranu kladeš šílenou (antropologicky snad i vyvrácenou) verzi jakýchsi silnějších samců co všechny mlátěj aby získlai moc – to je fakt hrubý zjednodušení a je jednou z legitinmizací represivních systémů, viz člověk člověku vlkem a proto leviatan, však to znáš.

    Pavel

    Prosinec 5, 2008 at 12:55 pm

  20. Maro, s přecházením z lamp na venky nemáš pravdu, klidně si to spočítej. Kolik gramů denně člověk vyhulí, kolik má výnos kytka, jak dlouho na ni musíš svítit lampou, která má tolik a tolik wattů, proti tomu permanentně zapnutý PC, prostě, kytky zpod lamp jsou menší ekologická zátěž. Nechce se mi to počítat, ale pokud mi nevěříš a taky se ti nechce, tak to klidně udělám.

    K tomu zbytku nevím, jestli se vůbec vyjadřovat, dramatizuješ pičoviny, holt máš asi snáz napodobitelný styl, než Pavel, chápu, že tě to sere. První dva komentáře jsou opravdu ze stejné IP adresy, nějak dál pátrat nad vašimi problémy s identitou (neschopnost se podepsat vždycky stejně apod.) nehodlám. Ad prohlašování se za anarchistu, vysvětli mi prosím tě, co ty máš názorově společného s Pavlem a Hušim, podle mě nic, navíc o nikom z nás kromě sebe nevíš, co děláme krom přispívání na tento blog. Že se s těmi lidmi nepotkáš jinde, než v putyce, je asi proto, že ty nechodíš na ty další místa, co oni. Snažíš se podle mě pořád řadit někam, kde nejseš, ty „systém“ nijak nenarušuješ, neříkám, že my jo, ale ty určitě ne. Jo a měl bych podle tebe přesvědčovat lidi nepravdivými tezemi, nebo jak jsi to myslel? A kde jinde bych je měl publikovat? A ještě technický detail: Paroubek není politická strana, ale osoba. Ale neboj, plete si to kde kdo.

    bhy

    Prosinec 5, 2008 at 1:19 pm

  21. Jo, to jsem čekal, že s tím Frommem a Valachem si na sebe upletu bič. Chtěl jsem na ty věci upozornit Francka, ne tebe, protože od tebe bych ani nečekal argumentaci, stavějící rovnítko mezi Marxe a bolševismus. Jeho jsem chtěl upozornit, že bolševismus z Marxe nijak nevyplývá. Myslím, že jemu pomůže jakýkoliv nebolševický čtení Marxe (klidně i latinskoamerický křesťanský marxismus) a myslel jsem, že to hippísácký u Fromma by mu mohlo vyhovovat. Vzhledem tomu, že Francek říká, že podstata společnosti je v něčem, co možná nejde popsat (což nemůžu považovat za nesmysl, my taky prakticky nepřetržitě spoléháme na víru ve věci, jež neumíme popsat, i když možná v jiných rovinách), tak by mu to mohlo sednout. Frommovo čtení Marxe není analytické, je to povídání o pěknosti, ani to ale nemusí být na škodu a nevyplývá z toho, že to není pokus o interpretaci. (Existují díla, třeba Bible nebo Nietzsche, která ani nelze interpretovat jen analyticky, vulgárně řečeno, musíš si je nějak domýšlet. Marxe je podle mě třeba interpretovat tak i tak, tj. slovo od slova, ale i si ho domýšlet. Že to Fromm dělá blbě, je druhá věc. Fromm nechápe Marxe správně, ale chápe správně, že Marxe nelze číst jako dílo o objektivní, vědecké nutnosti něčeho, podle mě narozdíl od mj. Lenina.)

    Teď se pustím do něčeho, o čem vím zatím hovno, ale Bondy i Žižek nezávisle na sobě připomínají Marxovu rodinnou spřízněnost s židovskými rabíny a vliv jejich myšlení, přesahujícího mechanicko-materialistické karteziánské pojetí skutečnosti, na jeho dílo, které tak nemohli Engels ani Lenin se svým v podstatě přírodovědeckým čtením pochopit. Bondy argumentuje, že vývoj skutečnosti není ani deterministický, ale ani úplně chaotický, že to chápali rabíni a Marx a nemohl to pochopit determinista Engels (chtěl svým doplněním marxismu zabránit budoucímu obviňování Marxe z filosofického redukcionismu, ale svým diletantským přístupem tomu obviňování naopak poskytl vodu na mlýn; to říká Bondy v Útěše a v Esejích, já jsem zatím nic od Engelse samotného nečetl), ani mechanicko-materialista Lenin (v zajetí karteziánského pojetí kauzality chápal příchod proletářské revoluce a nastolení komunistické společnosti jako objektivní nutnost v přírodovědeckém slova smyslu, odtud „vědecký komunismus“, Lenin zcela opomíjel možnost, že se „to“ nestane, když „to“ lidé nebudou chtít svojí vůlí, Marx to neopomíjel, ačkoliv je mu právě toto nejčastěji vyčítáno a podle Bondyho je tomu tak právě kvůli Leninově dezinterpretaci, sám opět nevím, ani od Lenina jsem zatím nic nečetl a Bondy mohl být pod tlakem dobové stíhy, Útěchu psal ještě „oficiálně“, ne proti „systému“). Čili v tomto ohledu si myslím, že Fromm (a Valach, co v tom Fromma cituje) chápou Marxe líp (míň špatně), než Engels a Lenin. Jinak Valach je sice hovno kapacita, ale v češtině není zatím žádný jiný nebolševický úvod do Marxovy filosofie dějin, ten Valachův je pořád milionkrát lepší, než Franckova představa o marxismu.

    Žižek někdy schválně píše tak, aby nebylo poznat, co si opravdu myslí. Místy mě to trochu sere, přijde mi to příliš bulvární, trochu jako u nás Jan Stern. Jinak Žižek, myslím, má Lenina za menšího diletanta, než Engelse (Lenin aspoň podle Žižeka definoval materialismus bez odkazu k hmotě, jako objektivismus, rozlišování mezi objektivně prokazatelnými a neprokazatelnými skutečnostmi), ale pořád za diletanta. Jeho „nejoblíbenější“ je Hegel a říká, že bez pochopení Hegela nejde pochopit (neredukcionisticky) Marxe, a že Engels a Lenin špatně chápali Marxe mj. proto, že nechápali Hegela. Tohle říká Bondy poměrně podobně, nezávisle na Žižkovi. (Nevím, jestli Žižek Bondyho četl, ostatně, když máme tu globalizaci, můžu mu poslat email a zeptat se, ale zatím se stydím.) Hegela jsem zatím četl jenom trochu:) takže jak je to doopravdy zatím opravdu nevím, proto chci studovat filosofii. (Velmi naivní přístup, vím o tom.)

    Jo a ne každá syntéza zdánlivě nesouvisejících myšlenkových směrů musí nutně být new age sračka. Bondy taky ke stáru dost rehabilituje buddhismus (ne jeho západní módní formu), resp. buddhistickou ontologii (zatímco pozitivista Rádl v prvorepublikových dějinách filosofie šmahem všechny východní filosofie odsuzuje jako mytologie, aniž by je znal, což bych dělal nerad).

    Jo, netvrdím, že předneolitická společnost byla složená se silnějších samců mlátících ostatní, jen že pokrok má směřovat k tomu, aby taková společnost nebyla a ve společnosti bez pokroku tomu nic nebrání. Když nebudeš mít jazyk k formulaci etických norem, nebudeš mít prostředky, jak případnému mlácení slabších silnějšími zabránit a jsme zase u závislosti na přírodě. Příroda buď k takovému stavu povede nebo nepovede, nic v ní negarantuje, že ne.

    bhy

    Prosinec 5, 2008 at 2:22 pm

  22. Já sem neřek, že každý spojování různejch názorů je newage sračka. O Bondym bych to třeba netvrdil, on je v tom pedantsky šílenej, v jeho dějinách filozofie furt ukazuje jakej byl buddha dialektik, zdá se že má pravdu, ale já rozhodně nemám ani zlomuk kapacity toto posuzovat (a ty asi zatim taky ne). zatímco Fromm to dělá ve stylu globálnígho suprmarketu, kde si vezmeš co se ti hodí do košíku to z Freuda tu z Buddhy – Fromm je ten štern spíš než žižek, žižek je – podle toho co vim a toho je málo – fakt filozof, pokud bych ho srovnával s někým u nás tak – stylem dávaní věcí do souvislostí – s Bělohradským nebo Kosíkem. Přečti si jeho esej „Pro studenty humanitních oborů“ nebo tak nějak. ty čteš Rádla? to mi přide taky trochu ujetý.

    K marxovu židovství – no to se připomíná často, že proletariát jsou ti vyvolení jako židi, sám nevim. na té filosofické úrovni si asi vůbec netroufám vyjadřovat, ale o rozporu třídy o sobě a pro sebe u Marxe píše i Keller v klasické sociologii a přijde mi dost divný, že by to mohl Lenin nebo Engels nechápat. U marxe je na několika místech vědomí o subjektivní – té chaotické asi – roli pojmu „třídní uvědomění“ (nevim přesně ale k myšlence postačí). Ono vzniká politickou činností, ne ze zákona třídního antagonismu, to ho jen umožňuje. (Podle Becka Marx prostě nestíhal, a proto to nedomýšlel) Naťuknul, že lidi jsou modernizací vyvazování z jakejchkoliv vazeb typickejch pro moderní společnost a jejich nahnání do chudinskejch kolonií umožňuje solidaritu. A dál už pracoval se solidaritou a nedomýšlel ty individualizující prvky procesů, který se v jeho době děly, což neznamená že si je neuvědomoval, ale spíš že nestíhal. To je paralela s chaotičností, tedy že ty procesy to jen umožňujou, ne že jsou zákonitý, nebyl blbej.

    Právě Žižek považuje Lenina za základ pro chápání levice, odklon od Lenina je odklon od skutečné revoluce a místo toho jen požadování dílčích identit nebo zájmů po významným druhým – státu.(Hesla typu chceme tohle a tohle – tím pádem od někoho ne sami od sebe, píše o tom i BOurdieu a určitě další, žižek to má z Lacana, ale o těchhle tzv. poststrukturálních anarchistech ti něco poví tak možná huši ale ne já). Kdyžto Marx-na rozdíl od lenina- je etablovanej v ak. i levicovym prostředí v klidu. Je to zjednodušený až to bolí, ty mi odpiusť a nikdo jinej si to snad nepřečte.

    Pavel

    Prosinec 5, 2008 at 3:08 pm

  23. Jo a předpokladam že žižek bondyho čet, co mi řikal huši, tak bondy je známej mezi post.strukt.anarch. teoretikama ve světě

    Pavel

    Prosinec 5, 2008 at 3:11 pm

  24. článek i s debatou má rozsah bakalářky

    Pavel

    Prosinec 5, 2008 at 3:14 pm

  25. LOL pavle.. ty ses dobrej magor.. kdybys radsi napsal tu tvou.. :) ikdyz na druhou stranu uz aspon vis jaky zvolit tema na magisterku.. :) anarchismwordpress a jeho vliv na společnost.. :))
    nebo BLogy vs. media

    Murphy(možná)na

    Prosinec 6, 2008 at 2:50 pm

  26. Blogy vs. media marfy? Blogy jsou media!!! :)

    DIgi

    Prosinec 7, 2008 at 2:47 pm

  27. Břehy, pokud ta diskuse není moc propracovaná, tak píšeš někdy dost dlouhý věty, které je těžké pochopit, takže mně to trvá moc dlouho než to pochopím a působí to moc nóbl.
    V několika chápání pojmů jsme se neshodli, domnívám se, že proto, že mají víc (dva) významů, což už se v této diskusi objevilo, že jeden nepochopí druhého kvůli chápání pojmů (Marxismus a marxismus, Anarchismus a anarchismus atd.).
    Pojem význam slova revoluce by měl podle mě být v protikladu s pojmem evoluce, samožřejmě hranice je relativní, záleží jak si stanovíme měřítka. Jak probíhala neolitická (r)evoluce je trochu nepopsatelný proces, taky to trochu jde. Výborně na na to podíval J. Sádlo a kol. v knížce Krajina a revoluce, která je kromě vynikajícího obsahu napsaná ještě bezva ekšn jazykem.
    Tvoje chápání pravěkých společností jsem trochu nepochopil, kvůli používání určitých pojmů a taky kvůli mojí paranoie ke slovu „vývoj“, která je způsobená stále silně zakořeněným sociálním evolucionismem v naší společnosti a já k tomu mám až militantní odpor. Ale neva, chápu.
    Tvoje nepochopení mého chápání marxismu je dané tím, že jsem to použil místo slova bolševismus (tyto termíny jsou v bulvárních sdělovacích prostředcích zaměňovány a já se nechávám ovlivňovat). Na marxismus od Marxe nemám názor, protože (kromě manifestu KS – a to je fakt srágora) jsem od něj nic nečetl, na Kapitál se chystám už řádku měsíců, ale ještě to potrvá, není to na krátkou dobu.
    Chápání definic společností u vybraných osob v např. Anglii je dost relativistické, což si myslím, že je dobře, protože termíny označující společnosti se zabývají jen úsekem jejich činnosti (zemědělci, lovci-sběrači, válečníci…) a vůbec necharakterizují celou komplexicitu společnosti. U nás mají bohužel, nejen u „prostého lidu“, místo ještě představy Eduarda Štorcha, které se staly prototypem chápání společností podle jednotlivých definic (taky proto, že jsou to super akčňárny; taky jsem to hltal).
    Pokud si pamatuju asi ty dvě hodiny pravěku, co jsme měli na gymplu s Molíkovou (která měla ještě hodně dobrý přehled ve srovnání s jinými), tak jsem z toho měl pořád pocit, že nás učí, že „…pak se už naučili dělat…“ takže „…se dostali do nové vývojové fáze (směrem k socialismu-nevyřčeno)“.
    A ta fráze, která tě nazvedla: ano, mám stále větší tendence stát se relativistou, protože podle mě jediná pravda existuje v matemmatice, ta se do života asi moc aplikovat nedá. Určitě záš princip jinu a jangu: jsou dva rozdílné elementy (např. dobro a zlo). V dobru je taková tečka, zárodek zla a naopak. Co je lepší? Podpořit dobro aby v něm zároveň rostl ten zárodek zla, anebo podpoříš zlo aby v něm rostl zárodek dobra? Obě dobro a zlo jsou v jedné kuličce a jsou tedy součástí Jednoho.
    Uvedu ještě konkrétní případ: druhá světová válka byla fakt blbá, ale právě díky takovému krveprolití mohou existouvat různé listiny zákl. práv a svobod (či jak se to jmenuje), které vznikly jako reakce na druhou světovou. V dnešní době by to neprošlo, protože nikdo není moc rozcitlivělej jako tehdy a navíc „ekologisti a levičáci a pseudohumanisti moc řvou a potřebovali by trochu skřípnout“.
    A s tím mluvením o dobru: já z toho mám fakt strach, protože co je dobro definoval jak již zmíněný D. Landa, tak v horším případě G. W. Bush. Všichni uzurpátoři si „to“ nazývají dobrem. Já sám nevím co to objektivně je.
    Zmínils víru v Boha. Co je to Bůh? Některé věci asi nebudou k pochopení krzevá racionální, nebo citové argumenty, tak jak to tady děláme všichni.

    Francek

    Prosinec 7, 2008 at 7:13 pm

  28. Břehy to s těma lampama byl kec a je to zátěž celekem solidní tj 1 watt na 0,75 gramu. Naopak já sem Břehy byl aspoň naposledy na demošce proti demošce nácků u mešity zatímco ty valíš jenom tady. Popírat že předseda politické strany výrazně neovlivňuje její politickej program a ještě na základě toho takhle trapně kérovat…břehy. Nevím o jakých vedlejších aktivitách tady mluvíš a nevim hájit se tady u tebe opravdu nehodlám.
    Ale pravdu máš v jedné věci a to sem právě chtěl říct. Dokonce i já, podle tebe asi jeden z mnoha naprosto konzumních materialistů narušuju tenhle systém stejně jako ty.

    marass

    Prosinec 8, 2008 at 10:06 am

  29. Takže ty lampy. 400 wattovka s větrákama a zvlhčovačkou žere kolem 1200 na měsíc (při květu 12/12 tak 1000. Kytka roste a kvete 3 měsíce v průměru tak si to spočti nevim kolik dáváš ale je to rozhodně víc než rozdíl mezi notem a domácím PC.
    Jinak jasně žes to vzal jako útok na svou osobu i když já sem to primárně myslel tak že bys měl publikovat třeba na ČŠAF nebo Blistech nebo nevim kde ale tady to čtou prostě jenom lidi z té hospody a nikdo jinej (Francek ještě).
    K mýmu stylu se nebudu vyjadřovat.
    Já si o sobě myslím že sem anarchista protože moje vize ideální vlády (přímá demokracie kdy lidi schvalují všechna rozhodnutí společně) je nejvíc podobnej anarchismu či anarchosyndikalismu. Můžeš se tomu samozřejmě smát jak chceš. K nikomu se neřadím proč? Jedu si svůj život. Když už se k někomu řadím tak naivně k tomu že sem hudebník.
    Jo a dobrý je jak ty sám říkáš že já o žádných jiných aktivitách nevím( jasně píšeš časák s Pavlem ale kolik ste toho dali) ale o mých (teda to že jenom sedím v putikách) víš všechno.
    Zajímalo by mě co tě činí větším anarchistou než jsem já. Seš vegetarián? nejezdíš autem? nechlastáš? co to je Břehy?

    marass

    Prosinec 8, 2008 at 12:43 pm

  30. Bez dalších trapných pokusů o interpretaci přidávám odkazy na Žižekovy texty o Leninovi:

    Leninism Today: Zionism and the Jewish Question
    Lenin Shot at Finland Station
    Seize the Day: Lenin’s Legacy
    What Is To Be Done (With Lenin)?
    Can Lenin Tell Us about Freedom Today?
    A Plea for Leninist Intolerance

    Ten esej „Pro studenty humanitních oborů“ měl napsat Kosík nebo Bělohradský nebo Žižek? Mně to vždycky najde hlavně tuhle stránku.

    Rádla jsem četl jen v duchu „know your enemy“, protože jsem chtěl vidět, jak vypadaly prvorepublikový dějiny filozofie (a byly v levných knihách asi za kilo). Vypadaly špatně, no. On vůbec neinterpretuje texty, jenom vyjadřuje svoje dojmy z nich, což je většinou jako by četl něco úplně jinýho, než o čem píše, zkrátka je to ztráta času, máš pravdu.

    Marxovo židovství – já to nemyslel tak, že proletariát má třeba v jakkoliv vzdáleným přirovnání něco společnýho s vyvoleným židovským národem (jakákoliv vyvolenost je podle mě ontologicky nesmysl a podle toho, co jsem pobral z Bondyho, to byl nesmysl i podle Marxe), spíš jde o to, že naše pojetí kontinuity věcí v čase je moc „extremistický“ – založený buď na determinismu (je určený, jak to bude) resp. teleologii (je účelem, aby to tak bylo) anebo naopak na chaosu (nic není předem určený, nic se nedá předpovědět, všechno je náhoda), a že ve „skutečnosti“ to není ani to ani to (co to tedy je, v tom si netroufám Bondyho interpretovat), což věděli mj. židovští rabíni a od nich mj. Marx, ale nevěděli to nebo nepočítali s tím evropští anticko-křesťansko-osvícenští myslitelé s výjimkou Hérakleita a o pár tisíc let později Hegela. To jsou kecy, co.

    Jo a sorry, ale já netvrdím zrovna, a neřekl bych že to tak je, že vymezuju pojmy jen morálně. Je podle mě zjevný, že když budeš dejme tomu porovnávat liberalismus a socialismus, tak politologicky, když budeš porovnávat požadavky a chování těch hnutí, který se k dotyčnýmu -ismu hlásí, kde budeš asi analyzovat statistický data atd., tak budeš porovnávat něco jinýho a jinak (co do předmětu i metody), než když budeš porovnávat liberalismus a socialismus jako politický filozofie, myšlenkový systémy, kde se budeš pohybovat hlavně v rovině racionální argumentace, logiky atd. To, že jsem se pokusil o to druhý, podle mě, ze mě nedělá ignoranta co se týče toho prvního. V tom druhým případě navíc, podle mě, prostě je legitmní vycházet z etiky: to, jakých změn ve společnosti a jakými způsoby chceš dosáhnout, je založeno na tom, co považuješ za správné a nesprávné (druhá věc je, že tato kriteria jsou rozdílná u různých jedinců ve společnosti, takže můj přístup není nijak samospasitlený, což jsem ani netvrdil), já jsem na to šel tak, že jsem se pokusil zdůvodnit myšlenku anarcho-komunismu z principu kategorického imperativu (což je samozřejmě amatérské a začátečnické) a při té příležitosti jsem se pokusil, myslím též ne zcela scestně, upozornit na společné myšlenkové a historické kořeny radikální levice a demokracie, jimiž se liší od fašismu, nihilismu, astrologie apod.

    Myslím, že vždycky, když budeš argumentovat, proč seš anarchista a ne např. konzervativec, tak může dojít na to, že ti budou kladeny otázky, jako proč by vlastně lidé neměli být vykořisťováni, co je vlastně špatně na odcizení práce ap. a v takové situaci si bez argumentace v etické rovině moc nepomůžeš. Jestli lze podle tebe v posledku legitimizovat zastávání a následování toho kterého politického přesvědčení jinak, než v etické rovině, rád si to poslechnu. Moc se mi nelíbí to vymezení, že když definuju pojmy z morálního východiska, tak to znamená, že je nedefinuju v kontextu. Dobře, tak nebudu chtít, abys mi definoval, co to je kontext, ale myslíš, že když porovnávám politický filozofie jako myšlenkový systémy a v tu chvíli abstrahuju od toho, že některý hnutí, který se hlásí k názvům těch myšlenkových systémů, nezastávají některý z těch myšlenek, tak že se tím ocitám mimo kontext?

    Anarcho-primitivismus: mně nejde o nic jinýho, než že považuju kulturu (písmo, logickou argumentaci, umění a tak) za něco, bez čeho bych nechtěl žít, bez čeho si fakt nedovedu představit, jak by se např. z generace na generaci předávaly informace o tom, jaký typy společenskýho zřízení jsou přijatelný a nepřijatelný a z jakejch důvodů. Možná je to fakt jen určitá forma xenofobie, že mi ta představa jít si natrhat brusinky a ulovit zajíce a pak někde zevlit, a tak celej život, přijde natolik vzdálená mým standardům, že mám stíhu se do ní vžít. Opouštění od ekologicky neudržitelnejch technologií považuju za výstup myšlenek environmentalismu, který mi přijdou jako jasně se lišící od primitivismu v tom, že neodmítají, že člověk musel použít mozek, aby na něco přišel: bylo třeba si dát do souvislosti zhoršování prostředí s používáním těch technologií, co to způsobují, což by bez abstraktního jazyka a číslovek (Zerzan) moc nešlo. Na závěr jeden takovej nechutně pragmatickej, ale velmi ultimátní argument: my už si teď tak jako tak nemůžeme vybrat, jestli přestat používat veškerou technologii, protože máme v zemi narvaný jaderný odpad a aby zůstal tam, kde je, potřebujeme prognózovat pohyby zemských desek, a na to potřebujeme výpočetní výkon počítačů, v ruce se to spočítat nedá. Takže až si spálíme všechnu ropu a nebude čím ten výpočetní výkon pohánět, to bude teprve legrace. První generace, která začne splácet dluhy, na něž žily generace předchozí, a dost možná to bude už ta naše, se nebude nudit.

    Jinak kritiku anarcho-primitivismu jsem čerpal hlavně odsud:

    Social Anarchism or Lifestyle Anarchism – An Unbridgeable Chasm

    (Samozřejmě autor nemá ve všem pravdu, nedávám to sem proto, že bych si ho nějak idealizoval.)

    bhy

    Únor 7, 2009 at 12:24 pm

  31. Francku: marxismus/Marxismus a anarchismus/Anarchismus – neřekl bych, že problém je jen ve dvou možných významech. I když budeš brát marxismus výhradně politicko-filozoficky, analyzovat co psal Marx a budeš přitom zcela abstrahovat od dezinterpretace a zneužití jeho myšlenek v totalitních režimech sovětského typu, beztak dojdeš (domnívám se) k velmi odlišným alternativním interpretacím, z nichž některé jsou slučitelné s anarchismem, jiné méně, některé jsou slučitelné, co já vím, s křesťanstvím (sorry), jiné méně atd. Od Marxovy smrti uplynula moc krátká doba na to, aby panovala shoda na tom, co vlastně přesně tvrdil (zase ale, jaká doba na to není moc krátká, když předsokratikové jako Hérakleitos čekali na uznání, no v podstatě do současnosti), takže mj. naše (i moje) prošpikovávání komentářů odvoláváním se na oborové autority dává jen částečný smysl.

    Že by revoluce a evoluce měly být protiklady mi nedává smysl sémanticky, historicky ani jinak. Nedomnívám se, že by uživatelé termínu „neolitická revoluce“ jím implikovali, že se proces odehrál nějak neobvykle rychle (resp. odehrál se poměrně rychle v měřítkách toho, jak rychle se např. vyvíjela živá příroda z neživé ap.) nebo dokonce neobvykle dramaticky (mně to slovo „revoluce“ tu asociaci buřičů na barikádách nevyvolává). Kromě toho, z pokračování tvé argumentace tuším, že výraz „neolitická evoluce“ by tě neuspokojil o nic víc, protože podle tebe nic takového nebylo, nebo pokud jo, tak nechápu, proč potom brojíš proti jakémukoliv použití slova „vývoj“ v těchto souvislostech.

    Považuju za nesmysl, že vývoj neexistuje. Především ontologická realita se vyvíjí od jednodušších forem organizace ke složitějším. Čas jde chápat jako výraz toho permanentního přechodu od jednodušších forem ke složitějším. Složitější formy dokážou „to co je“ organizovat víc, než ty jednodušší formy, přestože z těch jednodušších vycházejí. Neživá příroda dokáže organizovat energii tak, jak se energie sama organizovat nedokáže. Živá příroda dokáže organizovat neživou přírodu (a s ní energii) tak, jak se ta neživá příroda sama organizovat nedokáže. Člověk dokáže živou přírodu (a s ní energii, neživou i živou přírodu) organizovat tak, jak se ona sama nedokáže. Na začátku stojí možná ještě nejaká předfyzikální určení. Není důvod domnívat se, že nemůže existovat vyšší forma organizace reality, než je člověk, která by mohla organizovat i ta předfyzikální určení, čili řídit čas a prostor atd. (Proto třeba Bondy říká, že se musí vypracovat neantropocentrická etika, vycházející přímo z ontologie, která půjde aplikovat i na jiné rozumné bytosti, než lidi, na druhou stranu něco podobného jinými slovy říká už Kant.) Je to diskutabilní, ale podle mě kdybys tvrdil, že neexistuje vývoj, že nedochází ke vzniku složitějších forem organizace reality, že ta složitost je v průměru pořád stejná, že v rámci kauzality nemůže z jednodušší formy vzniknout složitější, tak potom těžko říct, co je to vlastně čas, co se mění, co plyne, když všechno je pořád v průměru stejné. Takže vývoj podle mě existuje (i když netvrdím, že jsem to tady a teď dokázal). Jediné, co jsem ochoten uznat je, že možná nejen naše civilizace, ale třeba i celé lidstvo, je v tomto vývoji úpadkovou fází, slepou větví, a že tedy vývoj nebude pokračovat zde v námi poznatelných měřítkách.

    Proč je Komunistický manifest sračka? Mohl bys citovat pasáže, které podle tebe o tom vypovídají? Jak moc sleduješ bulvární sdělovací prostředky, že se necháš ovlivnit používáním slova marxismus ve smyslu bolševismus? Ono beztak i bolševismus znamená, myslím, něco zcela jiného, než podmínky, jaké u nás byly za minulého režimu ve společenských vědách, ale budiž.

    Pokud třeba archeologie, antropologie ad. v Anglii se nesnaží charakterizovat celkovou komplexicitu společnosti, tak mi to přijde jako rezignace na dřívější předmět. Ono možná ve speciálních vědách je to lepší přístup, ale pro potřeby aplikace jejich poznatků k utvoření si světonázoru, jehož součástí je i to, jak se svět stal takovým, jaký je (neříkám, že to chci všechno hned vědět jistě, ale nechci mít názor „nevím“), to nestačí. Pořád jsi mi neřekl, jak, jestli nějak, toto pojetí vyvrací to, nebo je v rozporu s tím, co ty fakuješ u mého pojetí a u pojetí dějepisu na gymplu, že byla nějaká fáze s nějakým převládajícím principem pracovních a společenských vztahů a pak byla nějaká jiná fáze s nějakým jiným převládajícím principem pracovních a společenských vztahů. Toto pojetí nijak neimplikuje, že vždycky ta další fáze byla ve všem prostě lepší, než ta předcházející, ani že jsou přesně ohraničeny (což mám pocit, že ty mi podsouváš: jako bych tvrdil, že pravěk skončil o půlnoci na silvestra toho a toho roku). Ty prostě jen tvrdíš, že to tak není, ale neříkáš proč. Když si to archeologie, antropologie ad. zjednoduší tak, že si zúží předmět, aby už ty dřívější otázky nespadaly do jejich kompetence, tak to podle mě není žádná polemika s těmi původními tezemi. Přečti si ten Kapitál, nikde tam není nic jako že „pokrok všechno vyřeší“, jak ty si možná představuješ.

    Ke konci už si silně protiřečíš. Odkud bereš správnost tvrzení, že jediná pravda existuje v matematice? Proč by nemohla existovat i jinde? Proč by měla existovat zrovna tam? Proč by matematické axiomy měly mít univerzální platnost a etické axiomy relativní platnost a ne třeba naopak? Argumentuj. Dále, jestliže jediná pravda je podle tebe v matematice, jak jsi přišel na to, že je pravda v principu yin yang? Proč by měla být pravda, že v každém elementu je zárodek jeho opaku? Proč by to nemělo být tak, že některé věci jsou protiklady bez zárodku toho opaku? V matematice taky platí princip yin yang? Takže v čísle plus jedna je takový zárodek čísla minus jedna, a kdo tvrdí že ne, tak se mýlí, protože nezná tu jedinou pravdu? Z toho, že po 2. světové válce se začaly prosazovat listiny práv a svobod, čili obecně, že k dobru může dojít i v reakci na zlo, přece nelze odvodit, že v tom zlu byl zárodek toho dobra. Prostě to dobro vzniklo až jako reflexe toho zla. Jasně, že to tak nemuselo být, ale z toho neplyne, že v dobru je zárodek zla, ani že yin yang platí, ale protiklady nejsou apod. (Že by to dnes neprošlo je zase úplně jiný problém, který k yin yang už nijak neodkazuje.) Budu zase trapný, ale Bondy řekl v reakci na maloměšťácký newage, že dnes by se „Protestantská etika a duch kapitalismu“ jmenovala „Taoistická etika a duch kapitalismu“ (je to někde v Útěše nebo v Juliiných otázkách), jinými slovy, že vládnoucí systém má v dezinterpretaci východních myšlenkových systémů bezednou studnici racionalizace pasivity mas. Máš nějaké názory jiné, než že nemá smysl s ničím nic dělat? Pokud ano, na něčem je snad mušíš zakládat, ne? Nebo si tyto otázky nekladeš?

    Z mluvení o dobru můžeš mít stíhu jakou chceš. Co je dobro – pokud to, jak to chápu já, nevyznívá z mých textů, tak si to přečti u toho Kanta. Není to přesně totéž, co si myslím, ale změní to (snad) tu skutečnost, že to považuješ za něco dosud nedefinovaného. Skoro to vypadá, jako bys buď věděl, že většina lidí, co mluví o dobru, má ve skutečnosti nekalé úmysly, což bys měl nějak doložit (D. Landa i G. W. Bush se navzdory povrchně pseudo-monotheistické rétorice odvolávají v jádru na mytologie, které předchází rozlišování dobra a zla v anticko-křesťansko-osvícenské tradici, prostě „pobijeme ty druhé“, oni ty výrazy jen používají, protože je okopírovali, ale součástí jejich mytologií není nic tak abstraktního, aby ty výrazy jako pojmy doopravdy potřebovali), anebo, což je asi spíš ten případ, máš stíhu z toho, že když někdo mluví o dobru, nelze z toho analyticky odvodit, jaké má ve skutečnosi úmysly. Ten druhý případ platí stejně tak o někom, kdo mluví o dobru, aniž by říkal, jak to myslí (což já nedělám, protože kromě výrazů „dobro“ a „zlo“ používám i mnohé konkrétnější), jako o někom, kdo mluví o jediné pravdě v matematice, o principu yin yang atd., aniž by říkal, jak to myslí. Před pohrdáním člověka člověkem, které má jakoukoliv formu, od využívání na individuální úrovni po války a totalitní režimy, člověka v žádném případě neochrání odmítání používání nejasné terminologie. Ani ta nejasná terminologie není to, co by to pohrdání člověka člověkem způsobovalo, umožňovalo nebo zdůvodňovalo. Ale stranou toho, terminologie, kterou používám já zde, nejasná není. Výrazy „dobro“ a „zlo“ používám v kontextu dostatečně bohatém na to, aby bylo možno si udělat obrázek o tom, proč a jak je používám, narozdíl od toho Bushe nebo Landy (kde je to jasné z poněkud jiného typu kontextu, z kontextu jejich tragické sociální praxe).

    V závěru se ptáš, co je to Bůh. Ok, to si definovat netroufám. Doufám, že si z toho zase nevyvodíš, že je to něco, co nedokáže definovat ani nikdo jiný, a nebudeš tvrdit, že ty texty, které se tím zabývají (teologie, některé ontologie atd.), neexistují.

    bhy

    Únor 7, 2009 at 2:20 pm

  32. Maro (když jsem psal „Maro“, tak jsem omylem napsal „Mao“), já jsem to nepočítal, takže možná máš pravdu, ale v informaci „1 W na 0,75 g“ mi chybí jednotka času:) Ani nevím, kolik má gramů ta kytka, co vyroste pod 400 W za 3 měsíce. Pokud víc než 90 (gram za den), tak toho tolik, kolik by mi spotřeboval velkej kompl (měl jsem opteron, čili nedaleko k těm 400 W, asi skoro furt, protože mi tam běžely distribuovaný výpočty, zapnutej 24/7), neprohulím. Uznávám, že loni jsem byl na míň demonstracích než ty, z toho časáku taky nic nebylo, nedopsali jsme ani ten úvodní manifest, taky na stránkách čsaf je toho nějak víc, než jsem měl dojem, takže už se obhajovat nebudu, protože se fakt flákám.

    Jsem rád, že ceníš přímou demokracii, dřív jsi říkal, že jsou na to lidi moc nezodpovědní. Ještě si nemůžu odpustit – jo, myslím že to, že jsem vegetarián, nejezdím autem a nechlastám rozhodně je součástí toho, že jsem anarchista (možná s rezervou u toho posledního, jde o to, že to tak to účinkovalo konkrétně mně; ostatní lidi, jakože alkoholiky ve svým okolí, jsem zatím neměl možnost pozorovat dost dlouhou dobu na to, abych věděl, koho všechno z nich to odrovná a učiní neschopným se rozumně rozhodovat.. jinak nejezení masa a neježdění autem zjevně snižuje moji spotřebu zdrojů oproti tomu, kdybych to dělal). Hlavně ale taky jde o přístup k lidem – záleží, jestli chceš vztahy s nima zakládat spíš na konkurenci, nebo spíš na kooperaci, jestli je bereš spíš jako objekty svých potřeb, nebo spíš jako svobodný bytosti. (Neříkám vůbec, že se v tomto mám co dávat za vzor komukoliv, jen na to upozorňuju, protože mi to přijde relevantní.)

    Předseda strany by neměl ovlivňovat její program jiným směrem, než ho dlouhodobě definuje názor členské základny, jinak by ta členská základna měla zvolit jinýho předsedu, resp. on by na to ani neměl mít pravomoc, jinak je to na hovno, viz zelení. Nemám pocit, že s Paroubkovým příchodem by se program čssd ve všem výrazně změnil, ale možná jsem to nesledoval dost detailně. A btw uznávám, že to v čssd asi je dost v hajzlu co do vnitrostranické demokracie, viz jak se řešilo na blistech, že vyloučili jakýhosi týpka, co chtěl někde založit druhou místní organizaci, protože ta původní byla strašně zkorumpovaná a vedení se k tomu odmítlo vyjádřit atd. takže čssd si neidealizuju, už je asi volit nebudu, pokud se tam nestane něco radikálního.

    bhy

    Únor 7, 2009 at 8:22 pm

  33. Zdar,
    opravdu uživatelé pojmu „neolitická revoluce“ chápali tento pojem tak, že přišli zemědělci, vybili, nebo zahnali hnípavé lovce-sběrače do hor a začali rozvíjet civilizaci (to jako parafrázovaně, ale bez přehánění) příznačné je to hlavně od 20. do 60. let 20. stol. Je pravda, že ani pojem „evoluce“ by mě taky neuspokojil, protože fakt nemůžu tvrdit, že to bylo tak a tak. Nejraději mám slovo „proměna“, protože neobsahuje charakter procesu. Z hlediska celé lidské existence by se o neolitické revoluci dalo mluvit, protože šlo o relativně krátké období cca 9000 let, během kterého tato „revoluce“ probíhala (počátky zemědělství až počátky průmyslové revoluce). Samozřejmě se můžeme zaplést do terminologických pastí co je Neolit a neolit mimo archeologickou definici, ale nerad bych.
    U evoluce mám výhrady zejm. v případě evoluce v rámci jednoho druhu, tedy člověka moderního typu. Ponechám-li stranou proces jakým se náš druh vyvinul tak si troufám tvrdit, že máme několik desítek tisíc let stejné schopnosti a nijak se nevyvíjíme, jen proměňujeme vlastní společenský charakter. Souhlasím s tím, že ve vztahu k pojmům vyšší-nižší je potřeba tuto záležitost chápat neantropocentricky, mě jinak to srovnávání vadí právě kvůli současnému téměř absolutnímu antropocentrismu. Nedokázal jsem to popsat, neboť mě právě pojem antropocentrismus nenaskakoval do klávesnice.

    Citace z Manifestu KS: „Zbraně, jimiž buržoazie porazila feudalismus, se nyní obracejí proti ní samé.
    Ale buržoazie nejen ukula zbraně, které znamenají její smrt; zplodila také lidi, kteří se těchto zbraní chopí – moderní dělníky, proletáře.“
    Tedy burožoaze začala využívat atomovky, tak my se jich ujmeme a nahážeme je na ty buržousty. Nemusím např. „buržousta“ Romana Martina z ČEZu, ale použitím jeho metody bych se stal tak trochu jím samotným. Nebo ne? Co si myslíš o postoji „účel světí prostředky“?

    Že se v Anglii nesnaží popsat komplexicitu společností, tak to je přesně naopak, já jsem v tom předchozím textu psal, že pojmy definující určitým způsobem společnost nejsou schopny obsáhnout celou její komplexicitu. Je to tam trochu nesrozumitelně napsané. Soráč.

    Že je princip jin-jangu absolutní pravda jsem netvrdil a ani nebudu, protože to bych se mohl stát funda jin-jangistou a všem vnucovat Pravdu. Na druhou stranu netvrdím, že jin-jang je blbost, ale na základě toho jak jsem tuto myšlenku pochopil nemůžu tuto filozofii absolutizovat. Z celé mojí diskuze máš asi pocit, že si myslím, že nic nemá smysl; no to ne, to bych asi zjišťoval jen efektivní způsob sebevraždy. Z hlediska běžného lidského vnímání a myšlení se stavím k poznání světa (pravdy) spíš skepticky.

    Jasně, že používáš termíny dobro a zlo v jasných intencích, ale já věřím Landovi a Bušovi, že oni jsou o tom svém taky přesvědčeni (bohužel). Kdo to rozhodne? Já bych se na jejich stranu nepostavil, ale nejsem nejvyšší soudce. Pokud by ses chtěl hádat, že ti dva jmenovaní vymýšlejí účelová „dobra“, klidně, ale beztak je tolik lidí se specifickým chápání dobra.

    K poslednímu bodu: definovat boha dokáže kdokoliv, otázka je jak moc si to vycucal z malíčku, nebo jak moc za tou definicí stojí vlastní vnímání.
    …a ty texty fakt neexistují, z hlediska existence vesmíru je pár tisíc let prakticky neměřitelnou časovou jednotkou :)

    Francek

    Únor 18, 2009 at 12:58 pm

  34. Proměna versus vývoj: nejsou to opravdu spíš jen tvoje dojmy? (A když je něco spíš proměna než vývoj, tak proč vadí výraz „revoluce“? Tady jsme si nějak vyměnili role, teď zase ty tvrdíš, že to bylo rychleji.) Otázka, jestli je rozdíl mezi tím, když se něco promění a když se něco vyvine a jestli se to od sebe liší tím, že to druhé spočívá v procesu (plus podotázka, kde je hranice toho, co je ještě proměna a co už je proces), je vážně už spíš ontologická a její zodpovězení závisí na tom, z čeho se skládá realita, jaká je její podstata atd. na což si teď netroufám a zejména to už má jen pramalý vliv na přijetí nebo odmítnutí termínu „neolitická revoluce“, o němž jsem měl dojem, že jsme si už v podstatě vysvětlili, že jsem ho použil ne v tom významu, v němž ty sis myslel. Ale jak tak koukám, asi jsme si to ještě nevysvětlili, takže viz níže (ke komplexicitě společnosti). Jsem rád, že uznáváš ontologickou evoluci. Co se týče jejího vztahu k sociální evoluci, o tom zase příště:) ale ještě jedna věc: pokud podle tebe srovnávání společenskoekonomických formací vede k absolutnímu antropocentrismu (IMHO zase ne, protože, jasně řečeno, teoreticky ufoni nebo andělé můžou taky mít společenskoekonomickou formaci, ale nemůžou ji mít mravenci apod.), proč podle tebe Bondy mluví v rámci jednoho filosofického systému (nesubstanční dialektický materialismus, později atheismus, on měl tendenci to furt přejmenovávat) o neolitické revoluci i o nutnosti formulace neantropocentrické etiky. Nerozuměl tomu?

    bhy

    Duben 12, 2009 at 12:54 pm

  35. „přišli zemědělci, vybili, nebo zahnali hnípavé lovce-sběrače do hor a začali rozvíjet civilizaci (to jako parafrázovaně, ale bez přehánění)“

    podle mě s přeháněním. takhle nám to snad neříkali ani na základce.

    bhy

    Duben 12, 2009 at 12:55 pm

  36. Ad Manifest komunistické strany, nejprv bych si pro pořádek dovolil uvést tebou vybrané věty do kontextu a citovat trochu delší pasáž:

    „Viděli jsme však[9]: výrobní a směnné prostředky, na jejichž základě se vyvinula buržoazie, byly vytvořeny ve feudální společnosti. Na jistém stupni vývoje těchto výrobních a směnných prostředků neodpovídaly už poměry, za nichž feudální společnost vyráběla a směňovala, feudální organizace zemědělství a manufaktury, zkrátka feudální vlastnické vztahy vyvinutým už výrobním silám. Brzdily výrobu, místo aby ji podporovaly. Staly se jejími okovy. Musely být rozbity, a byly rozbity.

    Vystřídala je svobodná konkurence se společenským a politickým zřízením sobě přiměřeným, s ekonomickým a politickým panstvím buržoazní třídy.

    Před našimi zraky se odehrává podobný pohyb. Svými buržoazními výrobními a směnnými vztahy, buržoazními vlastnickými vztahy vykouzlila moderní buržoazní společnost tak mohutné výrobní a směnné prostředky, že se podobá čaroději, který už není s to zvládnout podzemní mocnosti, jež vyvolal v život. Dějiny průmyslu a obchodu jsou už po několik desetiletí jen dějinami vzpoury, moderních výrobních sil proti moderním výrobním vztahům, proti vlastnickým vztahům, které jsou podmínkou existence buržoazie a jejího panství. Stačí poukázat na obchodní krize, které se periodicky opakují a stále nebezpečněji ohrožují existenci celé buržoazní společnosti. Za obchodních krizí se pokaždé ničí velká část nejen vyrobených produktů, nýbrž i vytvořených už výrobních sil. Za těchto krizí propuká společenská epidemie, která by se všem dřívějším epochám zdála nesmyslná – epidemie nadvýroby. Společnost je pojednou vržena zpět do stavu dočasného barbarství; zdá se, že ji hladomor a všeobecná pustošivá[10] válka připravily o všechny životní prostředky; zdá se, že průmysl a obchod jsou zničeny, a proč? Protože společnost má příliš mnoho civilizace, příliš mnoho životních prostředků, příliš mnoho průmyslu, příliš mnoho obchodu. Výrobní síly, které má k dispozici, neslouží už rozvoji buržoazní civilizace a[11] buržoazních vlastnických vztahů; naopak, zmohutněly příliš pro tyto vztahy, které se stávají jejich brzdou; a jakmile začnou tyto překážky zdolávat, uvádějí celou buržoazní společnost do nepořádku, ohrožují existenci buržoazního vlastnictví. Buržoazní vztahy se staly tak těsnými, že už nepojmou bohatství, které vytvořily. – Čím překonává buržoazie krize? Jednak vynuceným ničením celé masy výrobních sil, jednak dobýváním nových trhů a důkladnějším využitím starých. Čím tedy? Tím, že připravuje všestrannější a mohutnější krize a že zmenšuje prostředky, jak krizím čelit.

    Zbraně, jimiž buržoazie porazila feudalismus, se nyní obracejí proti ní samé.

    Ale buržoazie nejen ukula zbraně, které znamenají její smrt; zplodila také lidi, kteří se těchto zbraní chopí – moderní dělníky, proletáře.“

    (zdroj např. http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/mks/km_1.htm )

    Mám dojem, že tvá interpretace s atomovkama nerespektuje kontext. (Mimochodem, kolik jazyků má pro atomovou bombu slangový výraz? A souvisí to nějak s tím, že na počet obyvatel se u nás vyrábí snad nejvíc zbraní na světě?) Slovo „zbraně“ je tam použito (dle mého názoru) zjevně v přeneseném významu (nemá to co dělat s tím, že buržoazie porazila feudály gilotinami a proletariát porazí buržoazii kulomety, tohle to vážně znamenat nemá) a vztahuje se k těm výrobním a směnným prostředkům a vztahům, které v dnešním kapitalismu asi představuje třeba infrastruktura (energetická, dopravní, komunikační) atd., prostě, čtu to tak, že proletariát porazí buržoazii těmi prostředky, jimiž buržoazie porazila feudalismus (na míru militantnosti a pacifističnosti oné porážky to nijak neodkazuje).

    To, jestli se stávám stejně špatným jako někdo, proti komu se vymezuji, použitím stejných metod, jako používá on, je asi přilíš obecná formulace, než aby šla nějak eticky uchopit. Záleží samozřejmě jaké metody to jsou. Nebudu bojkotovat internet, protože ho používají korporace. Dostal bych se do takových extrémů, že nebudu chodit po veřejných chodnících, opravovaných za peníze, které patří systému. Myslím, že chce-li člověk efektivně bojovat proti společenskému uspořádání, nutně při tom musí využívat aspoň něco, co bylo tím společenským uspořádáním vytvořeno. Kdybychom jako jediné morálně čisté řešení vše z toho bojkotovali, systém bychom nikdy neporazili. Je otázka, jestli pasivně nechat systém bujet, abych se nepošpinil jeho výtory, je správnější, než v rámci jeho sesazování s jeho výtvory přijít do styku. Podle mě je menším zlem druhá možnost.

    Kdybych si myslel, že účel světí prostředky, asi bych se neoháněl kategorickým imperativem. Beru to tak, že člověka musím brát vždy i jako cíl a nikdy ne jen jako prostředek k něčemu. Cílem je mi něco jako člověk (správněji: rozumná, cítící bytost; nebuďme antropocentričtí rasisté, dále budu výraz „člověk“ používat jako zkratku v tomto smyslu) v té říši svobody. Když v rámci této logiky pošlu Martina Romana pod gilotinu, nebude to, že jeho jako člověka budu brát jako prostředek k nastolení říše svobody druhých, proletariátu, nýbrž říše svobody pro člověka celkově, takže pro všechny lidi vč. jeho, že. Takže i ten, koho pošlu pod gilotinu, bude jako člověk cílem, ne prostředkem, toho co dělám. (Jasně, vede to k paradoxu, že on jako individuum si tu říši svobody už neužije, přesto je to konzistentnější, než různé alternativní argumentace. Kdybych tvrdil, že ho zabít nemůžu kvůli jeho individuálnímu právu, asi bych tím stavěl dobro jednoho jedince nad dobro zbytku společnosti. Tím v žádném případě nechci vyzývat k nastolování dobra prostřednictvím nějaké apriorní agresivity. V případě popravy CEO energetické společnosti by šlo o zjevnou sebeobranu – oni si začali s tím, že nás chtějí zabít – a jiný typ násilí nehájím.) Přeber si to jak chceš.

    bhy

    Duben 12, 2009 at 12:57 pm

  37. „pojmy definující určitým způsobem společnost nejsou schopny obsáhnout celou její komplexicitu“

    To je ale trochu determinismus, ne? (Proč by ji neměly být schopny obsáhnout, zformulují-li se dostatečně košatě?) Hlavně však nemám dojem, že by pojmy (výrazy, abychom byli přesní) měly obsahovat to, k čemu odkazují. Ony ty termíny tu komplexicitu v sobě nemusí obsahovat, stačí když ji označují, ne? Od toho jsou definice (resp. na nižším levelu takhle funguje celý jazyk, že, snad s výjimkou takových těch jazyků, kde se dvě řekne ö-ö a tři se řekne ö-ö-ö, tedy jazyků existujících jen ve fantazii rasistických antropologů v předminulém století). Takže když používám termín „neolitická revoluce“ a konstatuji (definuji), že ho používám ve významu, v jakém ho používá Bondy, a že v tomto významu tento termín neoznačuje změnu proběhnuvší ze dne na den (ani ze století na století apod.), tak empirická evidence toho, že jiní používají ten termín v jiném významu, nečiní ze mě autora neschopného ten termín používat. Bondyho považuji za výraznější akademickou autoritu, než tebe (ačkoliv už možná studuješ dýl, než studoval on), takže budu nadále považovat používání termínu „neolitická revolue“ ve významu, v němž ho používá on, za legitimní.

    Pokud máš pocit, že jsem nepochopil, jak ten termín Bondy používá, rád se nechám poučit. Dokonce mám dojem, že imatrikulační přísaha studenta FF MU ti ukládá mě v takovém případě poučit, takže dělej.:) Ještě bych dodal, že nespatřuji nic divného na tom, že původně „odborný“ termín z kulturní a sociální antropologie se přenese do filosofické antropologie, kde získá širší význam, a kritizovat zpětně tento širší význam z pozic původní metodologické abstrakce už je redukcionistické. V lingvistice jsou takových případů mrtě, antropologie má co říct např. k lingvistickému pojetí gramatického rodu a filosofická antropologie má co říct k pojetí problému v empirické (ať už sociokulturní nebo biologické) antropologii, sed non vice versa.

    bhy

    Duben 12, 2009 at 1:02 pm

  38. „Z hlediska běžného lidského vnímání a myšlení se stavím k poznání světa (pravdy) spíš skepticky.“

    Snad, ale IMHO je třeba se rovným dílem stavět skepticky i k té skepsi ohledně poznatelnosti pravdy. Jistě, na jednu stranu jsou jakékoliv proklamace o jediné pravdě zneužitelné, o nic méně (a možná o trochu více) zneužitelné však jsou i agnosticismus a relativismus (tím způsobem, že řeknu: něco, o čem si vy myslíte, že je to Něco, je ve skutečnosti jen něco a proto nemá smysl se o něco snažit), které navíc v dnešním široce veřejném diskursu mají konkurenční výhodu, jsou v módě. (Udělej si ve svém okolí průzkum, kolik lidí jsou třeba katolíci a kolik jich uznává tu maloměšťácko-alibistickou interpretaci darwina plus freuda. Mně už dnes míň vadí ti první.)

    bhy

    Duben 12, 2009 at 1:05 pm

  39. Landa a Bush (teda hl. Bush, Landovy kecy jsem tolik nestudoval) podle mě nejen že o dobru a zlu mluví účelově, ale hlavně se dá v jejich výrocích dohledat, jak si protiřečí. Čili kdybys chtěl říct „dobro podle Bushe/Landy je …“ a ukázat to na jejich výrocích, tak neuspěješ, nebude to dávat smysl. Různí lidé sice mají velmi specifická chápání dobra, ale mnohá z těch specifických chápání mohou mít společné jmenovatele, na nichž lze při sociálním životě těch různých lidí stavět, ale nechci sklouzávat k banalitám. Otázkou je nejen, nakolik si někdo svoji definici boha/Boha vycucal z prstu a nakolik za ní stojí vlastní vnímání, ale i to, kde je ta hranice mezi tím, co vlastně vnímám a co si vycucám z prstu. (Když mi „něco“ vstoupí do vědomí, ale není to odrazem smyslového vjemu, je to vnímání, byť mimosmyslové, nebo je to vycucání z prstu?)

    bhy

    Duben 12, 2009 at 1:08 pm

  40. A s tím Leninem jsem opravdu, ale opravdu neměl pravdu; v jednom z těch Žižekových článků je téměř opak toho, co jsem zde výše tvrdil (co se týče nepochopení Marxova non-determinsmu). Takže příště si to nastuduju, než se budu ztrapňovat lovením bludů v hlavě.

    Na závěr něco málo k tématu z wikipedie:
    (připomínám, že připadá-li vám tam něco nepřesné, můžete to přepsat)

    Anarchism and Marxism (diskuse)
    Anarchist communism (diskuse)
    Libertarian socialism (diskuse)
    Anarchism (diskuse)
    Communism (diskuse)
    Marxism (diskuse)
    Leninism (diskuse)
    Marxism-Leninism (diskuse)

    bhy

    Duben 15, 2009 at 9:58 am

  41. pro úplnost, zde je další pohled na věc odlišný od mého: The Philosophical Roots of the Marx-Bakunin Conflict

    bhy

    Červen 14, 2009 at 12:52 pm

  42. Pane budu strucny, nejprve si proctete par knih nez zacnete strasit lidi. Ohrazuji se proti tvrzeni „anarchismus a komunismus je ve sve podstate to same“ a nejspis Vas prekvapim NENI! Tezko se dohadovat jak to kdo bude myslet, anarchismus je utopie a jako takovou ji nemuzete srovnavat jiz s drive vyzkousenou ideologii zalozenou na ovladani lidi skrze stat a instituce.

    matej

    Říjen 15, 2011 at 7:57 pm

    • Podle čeho usuzuješ, že je anarchismus utopie? Na světě byly a jsou různé nezávislé komunity kde se ta myšlenka osvědčila a hlavně zrealizovala. A to není jen otázka současnosti, myšlenka o naprosté rovnosti sahá do dob dávno minulých. Viz třeba zde: http://uloz.to/xiEhVeVd/winstanley-3-avi

      Pirate Anarchist

      Srpen 14, 2015 at 12:52 pm

  43. Anarcho-primitivismus a pravicový? Myslím že si myšlenku tohoto směru vůbec nepochopil, jelikož se v podstatě s pravicovostí zásadně vylučuje. Jako hnutí tzv. reakční, zlé, proti-lidské, neetické atd. je všeobecně označovaný Anarchismus jako takový na veřejnosti, a je to snad pravda? Jasně že ne. To že se ti směs anarchismus s radikální deindustrializací nelíbí, neznamená že jej musíš hnedka házet do pytle s kapitalismem. To je jak cpát do myšlenky komunismu (beztřídní společnosti) opět bolševickou šeď.

    Pirate Anarchist

    Srpen 14, 2015 at 10:40 am


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: