Anarchism Blog

Snůška planých protestů proti nesmyslnosti světa

Pár poznámek k politickému spektru

2 komentáře

Přemýšlel jsem, co se v posledních, dejme tomu, sedmi letech změnilo více, zda mé politické názory či politické názory většiny té části společnosti, s níž přicházím do kontaktu. Sice jsem tradičně nedošel k jednoznačné odpovědi, ale všiml jsem si jednoho snad lehce povzbudivého detailu, že totiž už není třeba, abych charakterizoval své politické názory složitým výrazem, kombinujícím názvy hned několika ideologií. Zatímco před pár lety bylo třeba říct, že jsem environmentalistický, pacifistický, feministický, anarchistický socialista, nebo tak něco, dnes si v určitých kruzích vystačím, když řeknu, že jsem demokrat nebo levicový demokrat a už to řada lidí považuje za nemoderně politicky korektní. Inu, pravice se radikalizovala, ta konzervativní se úžeji propojila s tou liberální, a odpůrci environmentalismu, pacifismu a feminismu se nyní logicky stávají i odpůrci demokracie, protože jim došlo, jak křečovitě krkolomná je jejich snaha nějak své představy s demokracií skloubit a tím je prodat široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, že zásadním rozdílem mezi levicí a pravicí je právě důraz na spravedlnost a potlačení práva silnějšího na levici a důraz na právo silnějšího a zbytečnost spravedlnosti na pravici, bylo jen otázkou času, kdy skutečná pravice přizná barvu a dá najevo, že pro manažerský převrat se demokracie nehodí.

Je třeba nenechat se zmást tím, že levice i pravice operují s pojmem svobody. Zapomeňme na kompas politické orientace, kde je vlevo levice, vpravo pravice, nahoře totalita a dole svoboda, který má vsugerovat, že levicoví a pravicoví liberálové mají v názorech kvantitativně stejně blízko, jako konzervativní a liberální pravičáci. Není tomu tak, protože svoboda v chápání pravice je téměř opakem jejího chápání na levici. Jedná se o jiné rozdělení, než v případě pozitivní a negativní svobody, což s levicí a pravicí spojují většinou jen ekonomové a je to dost zavádějící. Podle nich je v podání levice svoboda svobodou k něčemu a v podání pravice svobodou od něčeho. Ve skutečnosti to může být i naopak, protože na levici je svoboda chápána jako to, čeho lidé dosahují po odstranění práva silnějšího ovládat slabší, které když ve společnosti přestane existovat, tak bude skutečně svobodná, je to tedy svoboda od práva silnějšího, zatímco na pravici je svoboda chápána jako svoboda k neregulovanému vykonávání práva silnějšího nad slabšími, tedy svoboda k právu silnějšího. V každém případě nemá smysl používat pojem svobody při rozlišování levice a pravice, neboť obě strany jej považují za svůj a chápou jej více méně opačně.

Mám to dnes svým způsobem mnohem jednodušší, neboť mé názory, aniž bych na nich něco zásadního měnil a zejména aniž by se k nim většina společnosti stala tolerantnější a otevřenější, byly bez mého přičinění překlasifikovány z radikálních a extremistických na politicky korektní. Většinou ti samí lidé, co z konzervativně pravicových pozic dříve kritizovali mé vidění světa jako požadující příliš mnoho změn, ho nyní v podstatě z týchž pozic, jen nyní překlasifikovaných na liberálně pravicové, kritizují jako požadující příliš málo změn, příliš rozsáhlé setrvávání na nepotřebných humanistických principech. Jaký je vlastně rozdíl mezi konzervativní a liberální pravicí? Představitelé té druhé varianty by nám možná dopřáli legalizaci homosexuálních sňatků a konzumace konopných drog, což je asi tak všechno, kromě rozdílů historických, jako že konzervativní pravice vznikla z řad kléru a liberální z řad velkokapitalistů, což je v současnosti zcela irelevantní, zejména proto, že se obě síly svorně shodují ve světonázoru a v centrálních bodech nesouhlasu s levicí, jako je odpor k přímé vládě lidu a k regulaci moci silnějších ve prospěch slabších.

Takže když konzervativní pravice kritizuje levici jako příliš radikální a liberální pravice jako ne dost radikální, jedná se pouze o účelové zneužívání toho výrazu, propagandistické pozlátko, iluzi plurality, která má zakrýt široké názorové i organizační spojení obou pravicových tradic, spojení ve prospěch prosazování práva silnějšího proti levicovým ideálům ať už ochrany životního prostředí či lidských práv, demokracie, humanismu a pacifismu. Zastáncům skutečné levice (tedy nikoliv té, která za poutavými slogany schovává přebarvený kapitalismus) nezbývá než se probrat a vzmužit, všímat si toho co se děje a něco proti tomu dělat. Je třeba nejen snažit se současné uspořádání světa měnit k lepšímu, ale i bránit tomu, aby je nejrůznější pohrobci kolonialismu měnili zpět k horšímu.

Advertisements

Written by bhy

Srpen 20, 2007 na 1:39 pm

Zasláno do Politika

2 komentáře

Subscribe to comments with RSS.

  1. Noří se ve mně hromada souhlasu i nesouhlasu, ale komentář by asi neměl přesahovat délku původního článku.
    Liberalismus je podle mě svébytnej směr myšlení s jehož kořenama je spojenej i anarchismus hlavně liberariánství. Liberalismus má požadavek nechat lidi žít podle jejich vlastí estetiky a jako takovej je základně volnomyšlenkářskej. věci jako antirasismus multikulturalsismus uznáni homosexuálů a feminismus podle mě vycházejí právě z této představy o člověku, z představy, že nikdo není pičovinama jako pohlaví, národnost určenej nějak žít, když to sám nechce. Pokud někdo pomocí nálepky liberální obhajuje nadvládu korporací a moci nad veřejným a svobodným, tak jenom pžekrucuje význam slov, ke kterým se liberál hlásí. Dělá to tak česká ODS, která dokázala vnutit slovník i ČSSD a většině novinářů. S tvým názorem o ideový jednotnosti liberálů s konzervativci nesouhlasím. Už jak tvrdíš, že liberálové by nás akorát nechali hulit a šukat kluky, jinak sou stejní, jim odebíráš jakejkoliv postoj.

    Pavel

    Září 9, 2007 at 4:23 pm

  2. Ok, o tom jsme už mluvili, nechal jsem se strhnout tím, v jakým smyslu se výraz liberalismus používá v českejch médiích, zahraniční definice jsou většinou víc anarchism-friendly. Budu příště říkat v tom původním smyslu „volnomyšlenkářství“, v tom ukradeným smyslu „kapitalismus“, aby to bylo jasný.

    Chtěl jsem hlavně říct (a myslím, že něco podobnýho někde říkal Keller) (i když co jsem chtěl původně říct je otázka, protože si pamatuju, že jsem to původně chtěl psát o něčem jiným a pak jsem to v půlce začal stáčet jinam), že dřív si pravice odvolávající se na liberalismus a pravice odvolávající se na konzervatizmus jakoby víc konkurovaly, teď na to vyloženě serou a ukázaly karty, že pravice jako pravice. (Vlastně se to dá brát i tak, že je to pro opozici výhodnější.. know your enemy.)

    bhy

    Září 12, 2007 at 3:08 pm


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: