Anarchism Blog

Snůška planých protestů proti nesmyslnosti světa

Zrušme občanské průkazy

3 komentáře

Je s podivem, že v některých státech, jejichž ty či ony vlastnosti nám bývají místními elitami předkládány jako vzorové, nebyly nikdy zavedeny občanské průkazy. Třeba britská vláda se o to pokouší od jedenáctého září před pěti lety, ale ani poté, co k teroristickým útokům došlo i na její půdě, nemůžeme ani zdaleka hovořit o společnském konsensu a nadále se spíše nezdá, že by se zavedení občanských průkazů v Británii podařilo prosadit přes odpor a kritiku velké části veřejnosti. Jak je tedy možné, že u nás, ve státě, který se podle mnohých má od britské demokracie a občanské společnosti v mnohém stále co učit, vůbec žádné hlasy nevolají po rušení občanských průkazů, tohoto reliktu z dob rakousko-uherských, který se později velmi hodil i stalinistickému totalitnímu režimu, ani na toto téma neprobíhá žádná veřejná diskuse? Motivace a argumentace britských úředníků, kteří o zavedení průkazů usilují, bude jistě velmi podobná, jako u těch našich, kteří by se bránili připadným snahám o jejich zrušení. Jejich tvrzení se budou opírat o témata bezpečnosti a pohodlí.

Jak konkrétně existence občanských průkazů a povinnost jejich nošení napomáhá naší bezpečnosti? Řekněme, že se mezi námi pohybují individua, po nichž je pátráno a je usilováno o jejich zadržení, neboť z toho či onoho důvodu představují pro společnost ohrožení. Podle these zastánců průkazů lze potom namátkovými kontrolami podezřele vyhlížejících jedinců významně zkrátit dobu, vedoucí k dopadení těchto nebezpečných individuí. Nabízí se otázka: jakou roli v tom však doklad hraje? Autor těchto řádků zná člověka, občana tohoto státu, který řadu let vůbec neměl občanský průkaz. Když jej kdysi kdesi ztratil, zjistil, že mu ještě několik let platí cestovní pas a ten používal ke všem úředním úkonům. Nenosil jej ovšem všude s sebou, a tak když byl terčem (pro svůj nekonformní vzhled poměrně častých) „namátkových“ kontrol totožnosti, opakovaně uváděl, že jej zapomněl doma. Kontrola totožnosti pak pokračovala buď poučením o platných předpisech a popřáním hezkého večera, nebo ověřením totožnosti na dálku, když poté, co dotyčný nadiktoval policistovi své osobní údaje, je tento ověřil vysílačkou. Nejspíš podle toho, jakou měli strážci zákona zrovna náladu. K vyřešení situace ve všech případech došlo řádově stejně rychle, jako v případěch, kdy lidé doklady u sebe mají.

No, a k čemu tedy ty průkazy jsou? Vždyť kdyby dotyčný byl hledanou osobou, přišli by na to stejně rychle i bez průkazu, a to, že jí není, taky zjistili téměř záhy. K porovnávání zadaných údajů s databází přece musí dojít v obou případech, bez ohledu na to, zda je příslušník opíše z občanky, nebo mu je dotyčný nadiktuje. Není tedy tvrzení o tom, že tyto průkazy a povinnost jejich nošení přispívají k naší bezpečnosti, jen líbivou frází bez obsahu? Skutečně bychom bez nich žili ve větším ohrožení? Není to spíš tak, že čelní představitelé státu a jeho výkonné moci jsou posedlí představou občanů pod svojí kontrolou? Víme, kolik jsme vydali občanských průkazů a komu, a protože lidi pod pohrůžkami nutíme je nosit u sebe, máme i jistotu, že podle nich budeme moci kdekoli, kdykoli, kohokoliv identifikovat, ať už to budeme potřebovat na cokoli, a ta jistota nás uklidňuje, protože je lepší jistota než alternativy, jako je lepší klid než chaos. Jde v prvé řadě o bezpečné udržení elitních pozic, bezpečnost široké veřejnosti je jen záminkou.

A téma pohodlí? Vezměme je zkrátka. Na občanku si můžeme půjčit videokazetu nebo auto, zapsat se do školy či získat práci, můžeme ziskuchtivému, nicméně zákona dbajícímu výčepnímu snadno a rychle dokázat, že už jsme dost staří na sebepoškozování toxickými látkami atd. Ve všech těchto případech by prokazování nějaké naší vlastnosti, způsobující nás k získání důvěry druhé strany, bylo náročnější a trvalo by déle. Takže se musíme rozhodnout, co je pro nás důležitější? Být pořád na vodítku, nucen nosit něco jako cejch nebo psí známku, automaticky zastavit a otočit se na písknutí strážníka? Za cenu toho, že dvakrát nebo třikrát nemusíme tam či onam tahat rodný list? Jsme opravdu takoví dementi, neschopní cenit si vnitřní svobody, že nám pohodlí, přinášené občanskými průkazy, stojí za omezení, která kvůli nim musíme podstoupit? Kdyby se chtěl někdo ale mermomocí dostat na universitu, přestože by neměl maturitu, asi by mu stálo za to padělat si občanský průkaz někoho, kdo maturitu má. Anebo spíš ne. Proč? Protože je to absurdní a přišlo by se na to. Stejně tak absurdní by to bylo, stejně tak by se na to přišlo, kdyby žádné občanské průkazy nebyly.

Advertisements

Written by bhy

Srpen 7, 2006 na 2:02 pm

Zasláno do Společnost

3 komentáře

Subscribe to comments with RSS.

  1. Vetsi kravinu sem nikdy necet… nebo asi jo,. ale vite jak to myslim

    Pepa

    Srpen 21, 2008 at 12:15 am

  2. Mimochodem, občanské průkazy u nás samozřejmě zavedli nácci.. http://blisty.cz/2010/6/22/art53204.html

    bhy

    Červen 22, 2010 at 12:05 pm


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: