Parlamentní levice v podobě KSČM a ČSSD, kterou mnoho lidí považovalo za určitou hráz proti nejhorším výstřelkům kapitalismu, nedokázala v kampani odpovědět ani na ta nejohranější pravicová a neoliberální klišé a zcela zklamala.

Proto svoláváme všechny antikapitalisty k diskusi o tom, co dělat. Je jasné, že s dosavadními recepty si nevystačíme. Jak poskytnout pracujícím a levicově smýšlejícím lidem alternativu?

Pořádá Nová antikapitalistická levice, www.antikapitalista.cz

šiřte dál!

Sobota, 12. června 2010, od 18 hodin
Vinárna „U Babičky“ (naproti Flédě)
Dřevařská 22, Brno

UPDATE: Pokud stánek nenaleznete v parku na Moravském náměstí, bude přemístěn do parku pod Janáčkovým divadlem.

V sobotu 22. května v parku na Moravském náměstí v Brně bude v době od 14 do 16 hodin umístěn stánek s peticí za registraci NAL jako politického hnutí. Iniciativa si klade za cíl sjednotit aktivity všech levicových skupin a jednotlivců, kteří odmítají řešit problémy současného ekonomického systému v jeho rámci a usilují o jeho překonání. Pokud i Vy hledáte alternativu k současné politice ČSSD a KSČM, přijďte diskutovat s ostatními antikapitalisty o prostředcích a metodách možné změny. Pokračování diskuze je plánováno též po skončení podpisové akce.

Více informací o programu Nové antikapitalistické levice naleznete zde

Na vzdory letákové kampani se nás na protiakci sešlo jen něco přes dvacet a poměr sil byl v porovnání s libereckou akcí před třemi týdny více méně opačný, spíše přesila DSSS včera byla ještě větší, než byla naše přesila v Liberci, protože účastníků mýtinku DSSS bylo pravděpodobně přes sto (nebudu manipulovat, že nás bylo několik desítek a jich taky několik desítek), z toho asi dvě až tři desítky holých lebek. Zpočátku jsme poměrně nervózně postávali na našem místě srazu a sledovali, jak příznivců DSSS přibývá mnohem rychleji, než nás, nakonec jsme se na místo vydali, když už to nevypadalo, že by nás přišel podpořit někdo další. Přešli jsme ulici, obešli park a došli k místu, kde Vandas hulákal do megafonu svoje sračky, obklopen ochrankou plešounů v kvádrech. Na místě byl už jeden odpůrce, nám osobně neznámý, s lepenkovým transparentem „jděte domů“.

Rozvinuli jsme náš transparent a začali pískat na píšťalky, čímž jsme Vandasův projev na chvíli přerušili. Na naši adresu použil slovní spojení „zfetovaná mládež“, zřejmě jediné, kterým umí své odpůrce pojmenovat, protože doslova totéž prohlásil už v Liberci. Pískání netrvalo dlouho, odhady se různí, ale nebylo to víc než pár minut. Přišli za námi policisté z antikonfliktního týmu s klasickou průpovídkou o tom, že oni tu mají nahlášené shromáždění a my ne, proto tu můžeme jen stát, nesmíme mít ani transparent. V tomto bodu byla policie drzejší než v Liberci, kde snad udělala dojem naše početní převaha. Na naše dotazy nám policie sdělila, že jakýkoliv transparent, který není součástí shromáždění, je nepovolený. Nepovolené shromáždění je i jeden jedinec s transparentem. Policie si legislativu vykládá zcela účelově. Před naším příchodem si nevšímala onoho týpka s cedulí „jděte domů“, nicméně když jsme byli na místě, bránili v držení transparentu i jemu. Tak jsme se tedy dozvěděli novou věc, podle brněnského antikonfliktního týmu nemůže ani sám jedinec držet transparent, neboť je to nepovolené shromáždění. Zajímavé je, že podobnou vychytávku policie, pokud vím, nikdy nepoužila proti uřvanému prolifistovi před porodnicí na Obilňáku. Co na tom, že v naší legislativě jeden člověk není shromáždění, co na tom, že shromáždění se nahlašují a poté se neschvalují, pouze se mohou zakázat, ale nulová reakce implicitně znamená, že shromáždění je povoleno. Policie si, pokud jde o persekuci antifašistů, vykládá právo podstatně kreativněji, než když jde o fašisty. To bylo řečí, jak se problém vyřeší zákazem DS. Nevyřešil, místo toho je problematizována snaha ho řešit zdola. Taky si náš všichni stihli vyfotit. Policie, novináři, i blíže nezařazení týpci. Někteří z nich jistě z řad příznivců DSSS, nicméně, to se nijak nevylučuje s tím, že to jsou policisté nebo novináři, že ano. Kdo jsme ještě neměli spis, teď už ho máme.

Vandas a další magoři z jeho okolí policii neustále vyzývali, ať s námi něco udělá. Je vidět, že systém, proti němuž rétoricky vystupují, je jim na tohle dobrý. V jednu chvíli dokonce jeden z nich (typický, no, jako bych to řekl, někdo s kým se člověk radši nepustí do konfrontace) prošel až k našemu transparentu a apeloval na policii přímo dva metry od nás. Členové Vandasovy ochranky vypadali poměrně sebevědomě, i když ve chvíli, kdy jsem s jedním měl oční kontakt, on uhnul pohledem dřív než já, to je ale malé vítězství.

Bez transparentu a píšťalek tam nemělo cenu dále postávat, protože bychom maximálně působili dojmem dalších příznivců, co se přišli podívat na mýtink. Tak jsme se, chvíli sledování dvěma příslušníky antikonfliktního týmu, možná zklamaných, že už nemáme nic za lubem a že se nepovedlo nic vyprovokovat, odebrali do nedaleké spřátelené hospody.

Jak bych akci celkově ohodnotil? Bylo nás neuvěřitelně málo. Je nepochopitelné, že v Brně se nás nesešlo víc. Akci jsme, pravda, neavizovali nikterak výrazně veřejně, abychom zabránili tomu, že ji policie překazí hned v začátku. Na druhou stranu, vědělo o ní i dost lidí z našeho osobního okolí, kteří ale měli důležitější věci na práci, jako např. jet na výlet. Nevím. Ta pasivita je do očí bijící. Příště bude nácků 1000 a nás 5, pokud se antifašistický odpor víc nezaktivizuje. V Německu třicátých let měla NSDAP z počátku též tak malou podporu, že nikdo nepovažoval za nutné proti ní cokoliv dělat, a pak se všichni, ehm, divili, že. Stát v tomto selhává. Buď je policie příliš prolezlá kolaboranty, nebo soudy ztratily kontakt s realitou, nebo nejspíš obojí a ještě plno dalších faktorů. Je neuvěřitelné, kolik lidí o existenci DSSS ani netuší (popř. se domnívá, že počínaje rozkolem s AN z ní odešli všichni nácci, či podobné nesmysly) a považuje věc za vyřešenou zákazem původní DS.

Takže prosím kohokoliv, kdo si tohle přečte, buďme informovaní, nebuďme pasivní, choďme na protiakce proti mitinkům DSSS, nenechme se zastrašit, nedejme náckům šanci.

Update: Zde dávám k dispozici naše letáky k volnému využití:
antiDSSS
antiDSSS
letak_verze3

Dnešní situace je taková, jaká je. Nemá smysl se nostalgicky ohlížet do minulosti a vzpomínat na to, jaké to bylo a možná mohlo být před deseti nebo dvaceti lety. Kdybych chtěl být cynický, řekl bych, že současný stav antisystémové opozice má jednu výhodu – horší už to být nemůže.

Bůh suď (čert ví, to je jedno), jestli konzervativní reakce nakonec vyprovokuje v EU něco jako občanskou válku. Když se ale tak koukám na míru ideologické indoktrinace lidí kolem sebe a to včetně těch, u nichž by člověk čekal jakýsi základ společensky kritického myšlení už z popisu práce, jako jsou studenti humanitních a sociálních oborů (mimochodem – jsem hluboce přesvědčen, že minimálně česká společnost zažívá nejideologičtější období od 50. let; zkuste si představit nějakou oblast života, kterou dnes člověku nepředepisuje televize a budete hledat těžko až marně; za normalizace tomu skoro nikdo nevěřil a dnes obrovská část společnosti vč. právě těch studentů bere seriály atd. vážně jako návody pro život), říkám si, jestli se najde víc než promile lidí, kteří do těch sraček normované šedi nepůjdou dobrovolně. Ale aspoň občas někde to vypadá, že se jim tam moc nechce. Co myslíte?

Včera [12. 9.] se desítky mladých lidí poučili, že nenásilná cesta není cestou, kterou by šlo kráčet. Že nenásilná cesta vede akorát k tvrdé přesdržce. Kdyby policii v ústrety letěla sprška dlažebních kostek a zápalných lahví, řešila by policie jiné věci než to, komu lépe zlámat žebra. Určitě by se jí tak dobře nenaháněli a nešikanovali utíkající lidé. Nenásilní model pasivního odporu byl vyzkoušen, ale ukázal se jako nefunkční. Nezbude, než najet na model kodaňský a proti síle postavit sílu.